Patentová kancelář

Anotace

Anotace je stručná obsahová charakteristika dokumentu,podávající informaci o jeho tematice, obsahu, vědecké nebo umělecké hodnotě díla, o autorovi apod.
Anotace u vynálezu slouží výlučně pro technickou informaci. Anotace musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a na výkresech.
§ 10 zák. č. 550/1990 Sb.

Asistent patentového zástupce

Funkce, která se poprvé objevila v posledním znění zákona o patentových zástupcích. Asistentem je ten, kdo je zapsán v seznamu, vedeném Komorou patentových zástupců. Asistent vykonává u patentového zástupce, ve společnosti patentových zástupců nebo v zahraniční organizační formě praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem patentového zástupce znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu činnosti patentového zástupce. § 46 zák. č. 417/2004 Sb.

Asociace prostředníků a rozhodců ve věcech duševního vlastnictví

Asociace byla zřízena v roce 1997 na základě registrace u Ministerstva vnitra ČR, sdružuje špičkové odborníky v teorii a praxi průmyslového a duševního vlastnictví. Je členem Českého svazu vědeckotechnických společností. Její činnost upravují Pravidla pro smírčí a rozhodčí jednání a rozhodování. Posláním Asociace je vytvářet podmínky, soustředit a organizovat činnost prostředníků-mediátorů a rozhodců pro mimosoudní nezávislé a nestranné projednávání a rozhodování neshod a sporů, vznikajících mezi účastníky ve věcech průmyslového a duševního vlastnictví. Asociace organizuje i konference a školení k aktuálním otázkám průmyslového vlastnictví. Spolupracuje s Evropským patentovým úřadem a Úřadem průmyslového vlastnictví ČR.

Autor

Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorství samo o sobě není právním úkonem,ale právní skutečností. Autorem může být každý, kdo má způsobilost k právům,aniž je nutné, aby měl způsobilost k právním úkonům. Za autora nelze považovat toho, kdo tvůrci poskytl technickou nebo materiální pomoc, či kdo pouze stanovil cíl nebo směr řešení problému,aniž by dosáhl tvůrčí prací té vývojové fáze tvorby, v níž se dosahuje účinek řešení nebo naplňuje jeho účel. Autorem díla souborného jako celku je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala. Tím ale nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených. § 5-7 zák. č. 121/2000 Sb.

Autoremedura

Považuje-li útvar, jehož rozhodnutí bylo napadeno, stížnost za přípustnou a oprávněnou, vyhoví stížnosti sám. To neplatí, jestliže proti tomu, kdo podal stížnost, stojí jiný účastník řízení. Není-li stížnosti vyhověno ve lhůtě jednoho měsíce poté, kdy bylo podáno odůvodnění, je stížnost neprodleně předána stížnostnímu senátu bez stanoviska ve věci samé.

Autorský zákon

Autorský zákon upravuje práva autorská a práva související s právem autorským,zejména:

• práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu
• práva výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
• práva rozhlasového nebo televizního vysilatele k jeho původnímu vysílání
• právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv
• právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu
• právo pořizovatele k jím pořízené databázi
• kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

Zák. č. 121/2000 Sb.

Benátský zákon

Benátský zákon na ochranu vynálezů z roku 1474 byl nejstarším zákonem, který obsahoval už mnohé prvky moderního patentového práva. Podle tohoto zákona původce měl na práva z vynálezu jasný nárok, pokud registrovaný vynález splňoval podmínky stanovené zákonem. Tato skutečnost byla pro uvedené období něčím naprosto neslýchaným, protože v ostatních zemích tehdejší Evropy se ještě více než tři století udělovaly výsady z aktu milosti panovníka bez jednoznačného právního nároku původce. Benátský zákon obsahoval jasná kritéria vynálezu, jako novost (byla vymezena teritoriálně na Benátské dominium),tvůrčí úroveň, předvedení za účelem praktického využití. Pokud jde o subjekt práva,Benátský zákon poprvé zakotvil to,co v moderním patentovém právu nazýváme původcovský princip. Pokud se týká účinku práva, nesměl nikdo v benátském teritoriu bez souhlasu původce zasahovat do jeho práv z vynálezu. Neoprávněný zásah do práv vynálezce byl trestán pokutou do 100 dukátů.

Biotechnologický materiál

Biotechnologickým materiálem je jakýkoli materiál, obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému.   § 1 zák. č. 206/2000 Sb.

Bona Fide

Doslova se jedná o výraz v dobré víře. Jde o ochranu osoby, která nabyla zpravidla majetkové plnění v dobrém úmyslu, i když se později ukáže, že pro takové plnění nebyl důvod. Pokud tedy někdo přijal plnění a nemohl vědět, že jde o plnění nepravé, nelze po právu požadovat, aby plnění vrátil. Např. §12 zák. č. 441/2003 Sb.

Copyright

Tento termín se v praxi často používá jako synonymum k termínu autorsko-právní ochrana, která je však více zaměřena i na osobnostní práva autora. Také se používá jako zkratka ke copyrightové výhradě, sestávající ze značky C v kroužku a jména nositele autorského práva a roku prvého zveřejnění díla. Tato copyrightová doložka se uvádí na jedné z prvých stran díla. Její uvedení však ve většině zemí nepodmiňuje vznik autorsko-právní ochrany díla.

Čestné prohlášení

Čestné prohlášení (místopřísežné prohlášení) není důkazem v pravém slova smyslu, ale může být náhradou za listinný důkaz, ale jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Skutečnost obsažená v čestném prohlášení se nepovažuje za dokázanou, ale za osvědčenou.

Cizinci

Cizinci mají v oblasti průmyslového vlastnictví za podmínek vzájemnosti stejná práva i povinnosti jako čeští občané. Ustanovení mezinárodních smluv a dohod, kterými je Česká republika vázána, zůstávají nedotčena. V jednání o vynálezech, průmyslových a užitných vzorech a dalších institutech průmyslového vlastnictví musí být cizinci zastoupeni buď patentovými zástupci, nebo advokáty.

Dědic

Dědic je osoba, na kterou přešel majetek zemřelého. Přechod majetku zemřelého se uskutečňuje buď na základě závěti, nebo nezanechal-li zemřelý závěť, ze zákona. Dědické právo je upraveno občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. (§ 460-487). Předmětem dědění mohou být i nehmotné statky,tedy i předměty průmyslového vlastnictví Dědění předmětů průmyslových práv, které jsou výsledkem duševní tvůrčí činnosti, je vyznačené tím,že obsahem práv k těmto nehmotným statkům jsou práva různé povahy. Jde o práva osobní povahy, práva majetkové povahy a práva smíšená (jak osobní,tak i majetková).

Dějiny vynálezectví

Doba platnosti

Dodatkové osvědčení

V posledních letech bylo zavedeno dodatkové osvědčení, které se v některých zemích uděluje na základě žádosti majitele patentu k již udělenému základnímu patentu na léčivo nebo na přípravek na ochranu rostlin. Toto osvědčení se uděluje v případech, že k jejich prodeji je nutné získat v dané zemi povolení k prodeji. Tímto osvědčením se prodlužuje doba ochrany základního patentu až o pět let, v závislosti na době, po kterou probíhalo povolovací řízení k prodeji takového léčiva nebo přípravku. Udělené dodatkové osvědčení nabývá účinnosti po uplynutí zákonné doby platnosti základního patentu, k němuž bylo dodatkové osvědčení uděleno. Dodatkové osvědčení zanikne uplynutím jeho doby platnosti nebo nezaplacením udržovacích poplatků. Pokud by základní patent zaniknul dříve, než uplynula jeho základní doba platnosti nebo by byl zrušen, bude zrušeno i dodatkové osvědčení. § 35h) zák. č. 527/1990 Sb.

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví The Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights (TRIPS)

Je jednou z 25 mnohostranných mezinárodních dohod, týkajících se mezinárodního obchodu, které byly uzavřeny v rámci Uruguayského kola v roce 1994 v Marrakeshi při jednání konference o Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT). Základním cílem dohody TRIPS bylo zmenšit deformace a překážky mezinárodního obchodu, podporovat účinnou a přiměřenou ochranu práv k duševnímu vlastnictví a zajistit,aby se opatření a postupy k dodržování práv k duševnímu vlastnictví nestaly překážkami obchodu. Pojem duševního vlastnictví se zde definuje poněkud šířeji než v Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví. Princip národního zacházení se vztahuje nejen na občany členských zemí dříve uzavřených mezinárodních smluv, ale na všechny členy Světové obchodní organizace. Režim nejvyšších výhod zakazuje diskriminaci mezi cizinci navzájem. V oblasti autorskoprávní ochrany je zde zdůrazněn princip,že tato ochrana nebude poskytována myšlenkám,postupům,výrobním metodám nebo matematickým pojmům jako takovým, nýbrž jejich vyjádřením. Ve vztahu k jednotlivým předmětům právní ochrany průmyslového vlastnictví je možné konstatovat, že právní úprava v České republice odpovídá ve většině případů závazkům z Dohody TRIPS Část Dohody TRIPS o ochraně nezveřejněných informací zavazuje členské státy při zajišťování účinné ochrany proti nekalé soutěži chránit nezveřejněné informace. Podstatnou částí Dohody TRIPS jsou závazky členských států týkajících se občanskoprávních a správních řízení,nápravných opatření,prozatímních opatření a zvláštních předpisů, týkajících se opatření na hranicích. V této souvislosti byl v České republice přijat zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.

Dohoda o evropském patentu European Patent Convention

  Na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století vyvrcholily práce na vytvoření. Dohody o evropském patentu. Za tím účelem byl vládami zemí Evropského hospodářského společenství založen koordinační výbor, který měl za úkol prostudovat otázky patentové, známkové a vzorové ochrany v zemích EHS a navrhnout způsoby společného řešení těchto otázek. V roce 1972 byl představen projekt označený jako Dohoda o udělování evropských patentů. V roce 1973 se konala v Mnichově diplomatická konference, na níž byla poprvé oficielně představena tato dohoda jako Úmluva o udělování evropských patentů. Cílem této dohody bylo centralizovat přihlašovací a udělovací proces. Tato úmluva vychází z principu, že se podává jediná evropská patentová přihláška a ta se zkoumá na základě jednotného,evropského patentového práva u Evropského patentového úřadu. Závěrečný text Úmluvy o udělování evropských patentů tehdy podepsalo 14 států. Po 1. červenci 2002 přistoupilo k této úmluvě dalších 8 států včetně České republiky. Členem této dohody bylo v roce 2002 25 států.

Důvodová zpráva

Důvodová zpráva se podle legislativních pravidel předkládá k osnovám zákonů,projednávaných ve vládě, poslanecké sněmovně a v senátu České republiky. Účelem důvodové zprávy je vysvětlit principy nové zákonné úpravy, poskytnout rozbor dosavadního stavu a stanovit účel sledovaný novým právním předpisem. Zvláštní část důvodové zprávy obsahuje podrobné vysvětlení jednotlivých ustanovení předpisu a poskytuje první informace o tom,jak budou jednotlivá ustanovení prováděna. Důvodová zpráva má význam zejména pro výklad předpisu.

Duální princip

Byl přijat za základ evropského patentového systému. První část tohoto principu měl představovat regionální patentový systém přístupný formálně všem evropským státům, pro něž by byl udělován evropský patent s účinky národních patentů v těch evropských státech, které se stanou členy Úmluvy o udělování evropských patentů a které by přihlašovatel předem určil v přihlášce. Druhá část, která byla určena uzavřenému okruhu zemí- členských států Evropských společenství- měla fungovat uvnitř té první s tím,že předpokládala udělování jediného autonomního patentu společného a automaticky platného pro všechny země ES.

Duševní vlastnictví

Termín duševní vlastnictví v užším smyslu představuje souhrn práv k autorským dílům jako individuálně ztvárněným výsledkům tvůrčí činnosti a k nehmotným statkům s nimi souvisejícím, jako např. k výkonům umělců provádějících tato díla, zvukovým záznamům,televiznímu vysílání aj. V širším smyslu představuje souhrn práv k vynálezům,průmyslovým vzorům, užitným vzorům, ochranným známkám, obchodním firmám a obchodním jménům k vědeckým objevům,práva na ochranu proti nekalé soutěži a všechna ostatní práva, vztahující se k duševní činnosti v oblasti průmyslové,vědecké, literární a umělecké, čímž jsou míněna práva k obchodnímu tajemství, know-how, zlepšovacím návrhům,odrůdám rostlin, topografiím polovodičů,označení původu a zeměpisným označení, tedy k nehmotným statkům v oblasti duševní činnosti, které spadají do průmyslového vlastnictví nebo do duševního vlastnictví v užším smyslu.

Evropská patentová organizace

Evropská patentová organizace je vybavena správní a finanční autonomií. Orgány Organizace jsou: - Evropský patentový úřad - Správní rada Úkolem Organizace je udělovat evropské patenty. Organizace je právnickou osobou. Organizace má v každém smluvním státě nejširší možnou právní způsobilost,jaká je přiznána právnickým osobám podle národního práva státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a má procesní způsobilost. Organizaci zastupuje prezident Evropského patentového úřadu. Organizace má sídlo v Mnichově.

Evropská patentová přihláška

Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku, které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná u Úřadu průmyslového vlastnictví k témuž datu. Pro výklad rozsahu ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky je rozhodný obsah této přihlášky upravený zněním evropského patentu v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem o evropské patentové přihlášce probíhalo řízení. Účinky evropského patentu v České republice nastávají dnem, v němž bylo oznámeno udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku. Majitel tohoto patentu je povinen předat Úřadu do 3 měsíců od tohoto dne překlad patentového spisu do jazyka českého a zaplatit správní poplatek za jeho uveřejnění. § 35a, 35b, 35c zák. č. 527/1990 Sb.

Evropské rozdělené přihlášky

Evropská rozdělená přihláška musí být přímo podána u Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu. Může být podána pouze na předmět, který nepřesahuje obsah původní přihlášky v tom znění, jak byla podána. Splňuje-li ale tento požadavek, považuje se rozdělená přihláška za podanou ke dni podání původní přihlášky a požívá práva přednosti.

Evropský parlament

Evropský parlament je zastupitelský orgán Evropské unie. Je společným orgánem tří smluvních Společenství ES. Je největším mnohonárodním parlamentem na světě. Zastupuje cca 370 milionů občanů Unie. Sídlem parlamentu je Štrasburk, kde se každý měsíc konají plenární schůze. Generální sekretariát EP a jeho služebny se nacházejí v Lucemburku. Nejvýznamnější pravomoci EP zahrnují oblast legislativní,rozpočtovou a kontrolní.

Evropský patentový systém

Evropská patentová úmluva vytváří jediný a jednotný postup při udělování patentů a stanoví určité zásady,týkající se patentů takto udělených, zejména stanoví podmínky patentovatelnosti, dobu ochrany a důvody ke zrušení patentu. Řízení o přihlášce probíhá u Evropského patentového úřadu, který byl úmluvou zřízen. Evropský patentový úřad projedná patentovou přihlášku obvyklým způsobem, a sice provede formální průzkum,podrobí ji rešerši,přihlášku zveřejní, na žádost provede věcný průzkum,udělí patent nebo přihlášku zamítne. Evropský patent se neuděluje automaticky pro všechny členské státy,ale jen pro ty, které přihlašovatel určil v přihlášce. Po udělení evropského patentu to není jediný patent,ale svazek národních práv,protože evropský patent poskytuje svému majiteli v každé zemi, pro kterou je udělen, stejná práva,jaká by mu plynula z národního patentu, uděleného v této zemi. Po udělení patentu běží devítiměsíční lhůta pro podání odporu Patent lze zrušit ve všech zemích, pro něž byl udělen, nebo v každém státě zvlášť. Když je evropský patent udělen musí přihlašovatel podat u úřadů průmyslového vlastnictví určených států překlad patentového spisu do úředního jazyka tohoto státu a musí zaplatit poplatek.

Evropský patentový úřad

Byl zřízen v r. 1973 podle Úmluvy o udělování evropských patentů, podléhá Správní radě. Úřad má sídlo v Mnichově a pobočky v Haagu, Berlíně a ve Vídni. Úřad řídí prezident, který odpovídá za svou činnost správní radě. Jednacími jazyky úřadu jsou angličtina,francouzština a němčina. Pro provádění řízení stanovených v úmluvě byly v Evropském patentovém úřadě zřízeny útvary: přijímací oddělení, rešeršní oddělení, průzkumová oddělení, odporová oddělení, právní oddělení, stížnostní senáty a velký stížnostní senát.

Evropský soudní dvůr

Sídlem Soudního dvora je Lucemburk. Vedle původního soudního dvora existuje od roku 1988 i Tribunál 1. instance. Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smlouvy. Komunitární právo může vykládat pouze evropský soudní dvůr a jeho výklad je pro všechny členské státy závazný.

Ex nunc

Tento termín se používá pro zánik práva, který nastane okamžikem, kdy nastala skutečnost rozhodná pro zánik tohoto práva. Tak např. patentový zákon v § 22 počítá se zánikem patentu. Patent zanikne uplynutím jeho platnosti, nezaplacením poplatků za jeho udržování nebo vzdáním se ho majitelem patentu. Zánik patentu nastává dnem rozhodné skutečnosti, např. dnem, kdy měl být poplatek nejpozději zaplacen. V oblasti ochranných známek se pro zánik ochranné známky začalo užívat termínu zrušení ochranné známky. Podobné ustanovení obsahuje i zákon o užitných vzorech. § 22 zák. č. 527/1990 Sb., § 31 zák. č. 441/2003 Sb.

Ex tunc

Tento termín se používá tehdy, jestliže právo přestane existovat zpětně, od tehdy, tj. od počátku jeho vzniku, či udělení. Zpravidla proto, že pro jeho udělení nebyly splněny zákonem stanovené podmínky. Tak na příklad Úřad průmyslového vlastnictví patent zruší zcela nebo částečně,pokud dodatečně zjistí, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení. Zrušení patentu platí ode dne počátku jeho platnosti,tj. od podání přihlášky. § 23 zák. č. 527/1990 Sb.

Formální průzkum

Formálním průzkumem se zpravidla zkoumá pouze splnění formálně právních podmínek,stanovených pro podání žádosti (přihlášky) o udělení právní ochrany a předepsaných náležitostí. Úřad průmyslového vlastnictví zkoumá, zda žádost obsahuje jméno a příjmení fyzické osoby a adresu místa pobytu, údaje o totožnosti zástupce a zda předepsané podklady k žádosti splňují stanovené formální požadavky. Není-li tomu tak, vyzve Úřad přihlašovatele,aby ve stanovené lhůtě (zpravidla jednoho měsíce) nedostatky odstranil. Nejsou-li vytčené nedostatky odstraněny, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Podobné je to i se zaplacením poplatku.

Formální vady přihlášek

Formální vady přihlášek vynálezu, průmyslového vzoru, užitného vzoru, ochranné známky jsou takové vady, které brání jejich věcnému projednání. Takovými vadami je např. nedostatečný popis nebo výkres přihlašovaného předmětu, nebo nedostatečný počet vyhotovení takových popisů a výkresů, chybějící podpisy účastníků řízení, nesprávně vyplněné přihlašovacího formuláře aj. Pokud tyto vady přihlašovatel neodstraní, dojde zpravidla k zastavení řízení o přihlášce.

Fotografie

Mohou tvořit součást přihlášky průmyslového vzoru místo jiného vyobrazení. Fotografie jako druh vyobrazení průmyslového vzoru musí zaznamenat všechny charakteristické vlastnosti vnějšího vzhledu předmětu přihlášky průmyslového vzoru, a sice v tolika pohledech,aby z nich byly patrné tvarové, obrysové nebo jiné zvláštnosti předmětu přihlášky.

Frenčíza

Pod pojmem frančíza se rozumí specifický druh licence na podnikání, po určitou dobu, v daném místě pod názvem poskytovatele, s použitím poskytovaných ochranných známek, průmyslových vzorů a loga a dalších právně chráněných a nechráněných nehmotných statků, zejména know-how. Smlouva o franchisingu je vlastně kombinovaná smlouva, slučující prvky nejrůznějších smluvních vztahů,např. smlouvy o využití know-how, obchodním zastoupení,licenční,nájemní,leasingové aj. Předmětem franchisingové smlouvy je obchodní činnost, která již byla poskytovatelem vyzkoušena a osvědčila se na trhu a je založena na metodě a podkladech, které jsou aplikovatelné na vhodných místech a vhodnými lidmi. Poskytovatel bývá označován jako frančízor a nabyvatel jako frančízant .

Individuální povaha průmyslového vzoru

Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem,který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoru jeho původce. § 5 zák. č. 207/2000 Sb.

Informace na internetu

Na své webovské stránce www.upv.cz poskytuje Úřad průmyslového vlastnictví informace o své činnosti, o jednotlivých předmětech průmyslového vlastnictví, poskytovaných službách, právních předpisech a činnosti Institutu průmyslově právní výchovy. Součástí prezentace jsou rovněž přihlašovací formuláře.

Informace a jejich ochrana

Stranám, které uzavírají obchodní smlouvy podle Obchodního zákoníku se na základě ustanovení § 271 poskytuje ochrana informací (bez ohledu na to,zda jsou tyto informace předmětem obchodního tajemství nebo ne), které se při jednání o uzavření smlouvy poskytnou druhé straně. Podmínkou ale je,aby se poskytnuté informace označily jako důvěrné. Jde o zvláštní úpravu, která se stranám poskytuje kromě ochrany obchodního tajemství. Strana, které byly tyto informace poskytnuty, je nesmí prozradit třetí osobě. Kdo tuto povinnost poruší je povinen nahradit způsobenou škodu druhé straně, kromě případu, že prokáže, že bylo porušení povinnosti způsobené okolnostmi vylučujícími odpovědnost. § 271, 373, 378, 379 zák. č. 513/1991 Sb.

Institut průmyslově právní výchovy

Institut zajišťuje vzdělávací, propagační a publikační činnost Úřadu průmyslového vlastnictví. Zájemcům o vzdělávání v oblasti průmyslového vlastnictví nabízí dvouleté dálkové studium a podle zájmu odborné veřejnosti organizuje odborné kurzy a semináře. Ve spolupráci s Komorou patentových zástupců organizačně zajišťuje zkoušky uchazečů o zápis do rejstříku patentových zástupců. Institut byl zřízen v roce 1973.

Jazyky Evropského patentového úřadu

Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou angličtina, francouzština a němčina. Evropské patentové přihlášky se podávají v některém z těchto jazyků. Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úředním jazykem je jiný jazyk než angličtina,francouzština nebo němčina, a příslušníci tohoto státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, mohou podat přihlášku v úředním jazyce tohoto státu. Ve lhůtě, stanovené prováděcím předpisem, musí být ale předložen překlad do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

Jednatelství Evropského patentového úřadu

Rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace mohou být v případě potřeby zřízena ve smluvních státech a při mezivládních organizacích v oblasti průmyslového vlastnictví jednatelství pro účely informační a pro udržování kontaktů,poskytnou-li k tomu smluvní státy nebo příslušné organizace souhlas.

Jednotnost vynálezu

Přihláška vynálezu smí obsahovat jen jeden vynález nebo skupinu vynálezů, které jsou navzájem spojené tak, že tvoří jedinou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných, nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky. Výkladu jednotnosti vynálezu slouží i kategorie vynálezů, do nichž se zařazují vynálezy stejného druhu. § 26 zák. č. 527/1990 Sb. V záležitostech průmyslových práv jsou správní rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví významným prostředkem pro výklad a aplikaci zejména hmotněprávních předpisů, upravujících průmyslová práva. Jde o konečné právoplatné rozhodnutí Úřadu, vydaném v dvoustupňovém řízení o podaném rozkladu ve věcech vynálezů, průmyslových vzorů, užitných vzorů, ochranných známek, topografií polovodičových výrobků, označení původu výrobků. I když jsou publikovaná rozhodnutí Úřadu u nás právně významná pouze pro daný případ, mají značný význam pro celou rozhodovací praxi.

Kauce

S rozkladem proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví je v některých řízeních podatel rozkladu povinen složit kauci na náklady řízení ve výši 2 500,-Kč. Kauce bude vrácena, jestliže se prokáže, že rozklad byl podán oprávněně. Kauce bude vrácena i v případě,je-li podání rozkladu oprávněné pouze částečně. Kauci nelze hradit kolkovými známkami. § 63 odst. 2 zák. č. 527/1990 Sb., zák. č. 478/1992 Sb., zák. č. 529/1991 Sb.

Kategorie vynálezů

Kategoriemi vynálezů rozumíme základní skupiny, kam zařazujeme vynálezy stejného druhu. V teorii a praxi se rozlišují dvě základní skupiny vynálezů. - materiální předměty, které lze průmyslově vyrobit,tj. výrobky (látky a zařízení), - postupy, podle nichž lze postupovat při výrobě,technologické či pracovní činnosti. Další samostatnou kategorií vynálezů je použití známých předmětů (látek,zařízení,způsobů) k novému účelu na základě zjištění nové vlastnosti daného předmětu. Základními kategoriemi vynálezů tedy jsou: výrobek, postup, použití. Rozlišování kategorií vynálezů je důležité při posuzování tzv. patentových nároků, využívání vynálezů a při posuzování porušování práv majitele patentu.

Klamavá reklama

Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích, či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamavou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů. Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem,tiskem,vyobrazením,fotografií,rozhlasem,televizí či jiným sdělovacím prostředkem. Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, pokud vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn,může uvést v omyl. § 45-46 zák. č. 513/1991 Sb.

Know-how

Pod pojmem know-how (vědět jak) se obvykle rozumí psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti. Obecně lze tento pojem definovat jako souhrn znalostí, zkušeností, poznatků a informací potřebných pro výrobu, případně pro provoz a jejich technické uskutečnění, přičemž se mezi ně zpravidla nezahrnují ty jejich části, které jsou předmětem průmyslově právní ochrany. Někdy je know-how definován jako výrobně technické,ale i technologické,organizační a jiné poznatky, jež nejsou obvykle výsledkem tvůrčí činnosti, ale dlouholeté zkušenosti s optimálním průběhem určitého procesu, technologie a receptury. Často jde o takový druh zkušeností, že se jen stěží dají popsat a proto takové bývají předmětem smluv o technické pomoci, kterou poskytuje osobně jejich majitel nebo jeho pracovníci.

Konečné rozhodnutí

Jde o rozhodnutí, proti němuž není přípustný žádný opravný prostředek. V České republice, kde platí dvouinstanční rozhodovací proces, je zpravidla takovým rozhodnutím rozhodnutí každého odvolacího orgánu. U ústředních orgánů státní správy bývá konečným rozhodnutím rozhodnutí ministra. Konečné rozhodnutí se vyznačuje v enunciátu (konečný výklad soudního rozhodnutí) klausulí toto rozhodnutí je konečné. V širším slova smyslu je konečným rozhodnutím také každé rozhodnutí v prvém stupni, pokud proti němu nebyl podán opravný prostředek nebo lhůta k podání opravného prostředku uplynula marně.

Konkrétní vyřešení problému

Bylo v minulé zákonné úpravě stanoveno jako jedno z kriterií patentovatelnosti vynálezu. Podle současného zákona je podmínkou patentovatelnosti, aby mohl být vynález vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. Za průmyslově využitelné vynálezy se nepokládají vynálezy, u nichž se neprokáže možnost jejich opakovatelné realizace a dále vynálezy,např. projekty, které jsou vázány na neopakovatelné přírodní podmínky. Dalším požadavkem u vynálezů je světová novost a požadavek vynálezecké činnosti (pokud pro odborníka nevyplývají zřejmým způsobem ze stavu techniky). § 3,5-7 zák. č. 527/1990 Sb.

Kolektivní ochranné známky

Kolektivní ochrannou známkou je ochranná známka, která je takto označena již při podání přihlášky a která je způsobilá rozlišovat výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby nebo účastníků sdružení od výrobků nebo služeb jiných osob. Přihláška kolektivní ochranné známky musí obsahovat, kromě náležitostí, daných § 19 známkového zákona, údaje o totožnosti členů, společníků či účastníků přihlašovatele, kteří mohou takovou známku užívat. Součástí smlouvy musí být sankce za porušení podmínek užívání takové známky. § 35-40 zák. č. 441/2003 Sb.

Komora patentových zástupců

Komora patentových zástupců České republiky se sídlem v Brně je samosprávným profesním sdružením všech patentových zástupců. Komora vede rejstřík patentových zástupců, který obsahuje seznamy všech patentových zástupců(včetně vyškrtnutých), usazených zahraničních patentových zástupců, asistentů patentových zástupců (včetně vyškrtnutých),sdružení patentových zástupců, společností patentových zástupců a usazených zahraničních organizačních forem. Komora má tyto orgány: sněm, představenstvo, předsedu, místopředsedu, dozorčí komisi a disciplinární komisi. Komora vydává profesní předpisy o právech a povinnostech patentových zástupců jako členů profesního sdružení. Zák. č. 417/2004 Sb.

Komunitární právo

Komunitární práva (právo Evropských společenství) je systémem nadstátního práva. Odlišuje se od běžných právních systémů tím, že Evropská společenství získala od členských států pravomoc vytvářet právní normy nejen pro tyto státy,ale i pro vnitrostátní subjekty těchto států. Komunitární právo je tudíž specifický svébytný právní systém, který nepatří jako celek ani do práva mezinárodního, ani do vnitrostátního práva členských států.

Lhůty

Pokud je to nutné, stanoví správní orgán k provedení úkonu v řízení přiměřenou lhůtu,pokud není určena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty a není-li takový den v měsíci,končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Ve správním řízení se rozlišují lhůty zákonné a lhůty stanovené Úřadem průmyslového vlastnictví k provedení určitého úkonu (lhůty úřední). Zákonné lhůty váží jak účastníka, tak správní orgán a jsou proto neprodlužitelné. Úřední lhůty jsou v zásadě lhůtami prodlužitelnými. Prodloužit lze pouze lhůtu, která ještě neuplynula. § 40 zák. č. 500/2004 Sb.

Licence

Pod licencí se obecně míní svolení k činnosti, kterou je povoleno vykonávat jen oprávněným osobám. V oblasti průmyslového vlastnictví se pod licencí zpravidla rozumí svolení majitele tohoto práva třetím osobám využívat předmět právní ochrany,např. vynález nebo ochrannou známku, za podmínek, které si obvykle smluvní strany spolu dohodnou. Termínu licence se používá i v jiných oblastech. Nejčastěji se jedná o administrativní svolení orgánu státní správy k výkonu určitého druhu podnikání, nebo i v oblasti povolování živností. V literatuře a v praxi je možné se setkat s řadou názvů a označování licencí a licenčních smluv. Jedním z hledisek je jejich vztah k nabyvateli a poskytovateli. Pak se jedná o tzv. licence aktivní a pasivní. Z hlediska rozsahu poskytnutých práv se licence dělí na výlučné a nevýlučné. Z hlediska plnění za poskytnutou licenci se setkáváme s termínem křížové licence. V případě ohrožení důležitého veřejného zájmu může Úřad průmyslového vlastnictví udělit licenci nucenou.

Licence aktivní, pasivní

O aktivní licenci mluví poskytovatel, pokud licenci prodal a bude z ní mít jisté příjmy nebo jiné výhody. O pasivní licenci mluví nabyvatel, když licenci získal za úplatu nebo jiné plnění.

Licence výlučná, nevýlučná

Výlučná licence poskytuje k využití předmětu licence (vynálezu aj.) oprávnění pouze nabyvateli a poskytovatel se mu zavazuje, že licenci neposkytne žádnému jinému a zpravidla že ani on sám nebude předmět licence využívat. Někdy se u výlučných licencí setkáváme s pojmem solo licence, kdy se poskytovatel ještě zavazuje, že licenci na tentýž předmět neposkytne dalším subjektům, ale vyhradí si užívání předmětu licence vedle nabyvatele i pro sebe. Nevýlučnou licencí uděluje poskytovatel právo nabyvateli ve stanoveném rozsahu předmět licence využívat,ale ponechává si pro sebe dispozici tento předmět nejen sám využívat,ale i možnost na tentýž předmět poskytovat licenci i dalším zájemcům.

Licence křížová

S tímto termínem se setkáváme v případě plnění. Poskytovatel od nabyvatele neobdrží finanční plnění za poskytnutí licence, ale licenci či souhlas k využívání nehmotného statku, který má v držbě nabyvatel. Tento druh licence se někdy používá při narovnání sporů o porušování průmyslového práva. § 9 odst. 1 zák. č. 206/2000 Sb.

Licence nucená

Tuto licenci může Úřad průmyslového vlastnictví udělit pouze z důvodů ohrožení důležitého veřejného zájmu. Takovým důvodem by mohly být zejména důvody obrany státu, zdravotní, ekologické a podobné důvody jen zvláštního zřetele hodné. Nucenou licenci nelze udělit před uplynutím čtyř let od podání přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru nebo od uplynutí tří let od udělení patentu nebo zápisu užitného vzoru do rejstříku. Přitom platí lhůta, která uplyne později. § 20 zák. č. 527/1990 Sb.

Licenční smlouva

Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva díla užít k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném a nabyvatel se zavazuje poskytnout autorovi odměnu. Nabyvatel je povinen licenci využít. Smlouva se vyžaduje písemnou formou,poskytuje-li se licence jako výlučná. Licenční smlouvou k předmětům průmyslového vlastnictví opravňuje poskytovatel nabyvateli ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty,nebo jiné majetkové hodnoty. § 46 zák. č. 121/2000 Sb., § 508 zák. č. 513/1991 Sb.

Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu Lisbon Agreement for the Protection of Appelations of Origin and their International Registration

Dohoda byla uzavřená dne 31. 10. 1958, revidovaná v r. 1967 a změněná v r. 1979. V České republice potvrzená vyhl. min. zahraničí ČR č. 67/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 79/1985 Sb. Jde o mnohostrannou dohodu, opírající se o Pařížskou úmluvu na ochranu průmyslového vlastnictví. Označením původu se podle této dohody rozumí zeměpisný název země, oblasti nebo místa, sloužící k označení lokality, odkud výrobek pochází, jehož jakost nebo znaky jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředím, do něhož se zahrnují faktory přírodní a lidské. Dohoda upravuje mezinárodní zápis označení původu chráněného na území členského státu, který je založen na stejných principech jako mezinárodní zápis ochranné známky. Žádost o mezinárodní zápis označení původu podává uživatel tohoto označení prostřednictvím zápisného úřadu země původu k Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví. Označení, kterému byla poskytnuta ochrana v členském státě Lisabonské dohody, nemůže být v tomto státě považováno za označení, které se stalo druhovým, za předpokladu, že bude v zemi původu chráněno jako označení původu. Mezinárodní zápis ochranné známky trvá,pokud označení původu požívá ochrany v zemi původu a není třeba jej obnovovat. V roce 2005 bylo u nás chráněno v rámci Lisabonské dohody cca 790 označení původu. Jako jedny z nejznámějších zapsaných označení původu lze jmenovat např. Plzeňské pivo, Český křišťál,Pardubický perník aj. Členem dohody je cca 20 států.

Literatura patentová

Patentová literatura je označením pro soubory úplných popisů a výkresů chráněných vynálezů a tvoří podstatný zdroj informací o vynálezech. Uplatňuje se zejména při průzkumu na novost přihlášek vynálezů a při zjišťování patentové nezávadnosti výrobků a při různých rešerších. Nejúplnější sbírku patentové literatury v České republice udržuje Patentová knihovna Úřadu průmyslového vlastnictví. V současné době má k dispozici cca 30 milionů patentových dokumentů v jednom exempláři z 26 států včetně dokumentů, na něž byly uděleny patenty na základě Evropské patentové úmluvy a Smlouvy o patentové spolupráci (PCT).

Locarnská dohoda o mezinárodním třídění průmyslových vzorů a modelů

Locarno Egreement Establishing and International Classficiation for Industrial Designs

Dohoda byla podepsána dne 8. října 1968 v Locarnu,doplněna v r. 1979. Členství ČR bylo potvrzeno vyhláškou ministerstva zahraničí č. 28/1981 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1985 Sb. Toto mezinárodní třídění obsahuje: seznam tříd a podtříd,abecední seznam výrobků, které mohou být předmětem vzorů a modelů, s údaji o třídách a podtřídách, do nichž jsou zařazeny i vysvětlující poznámky. Seznam tříd a podtříd je seznamem, který je připojen k této dohodě jako jeho příloha, s výhradou změn a doplňků, které v něm může provádět jen Výbor znalců. Mezinárodní třídění je vypracováno v angličtině a francouzštině. V současné verzi obsahuje tato dohoda 31 tříd, 223 podtříd a seznam výrobků obsahuje více než 6000 položek. Locarnské mezinárodní třídění je využíváno i Mezinárodním úřadem při mezinárodním zápisu průmyslových vzorů podle Haagské dohody. Členem dohody je přes 40 států.

Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek Madrid Agreement Concerning the International Registration of Marks

Dohoda byla uzavřena 14. dubna 1891 v Madridu, revidována byla v letech 1900, 1911, 1925, 1934, 1957, 1967 a změněná v roce 1979. Účast České republiky potvrzena vyhláškou ministerstva zahraničí č. 65/1975 Sb. Je jednou ze základních úmluv v oblasti průmyslových práv. I když se týká mezinárodního zápisu ochranných známek, její ustanovení vytvořila a do značné míry i přispěla k harmonizaci známkových zákonů a řízení před zápisnými úřady ve světě. Aplikace některých ustanovení Dohody a tím i možnost přístupu dalších členských zemí byla v roce 1989 upravena uzavřením Protokolu k Madridské dohodě, týkající se mezinárodní registrace ochranných známek (viz heslo: Protokol k Madridské dohodě). Madridská dohoda umožnila mezinárodní registraci ochranných známek u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě. Registrace ochranné známky u tohoto úřadu má účinky i ve vztahu k přihlašovatelem určeným členským zemím, jejichž úřady, pokud nevznesou ve stanovené lhůtě oprávněné námitky, zapíší takovou známku bez dalšího řízení do svých národních známkových rejstříků. Madridská dohoda vychází z principu, že přihlašovatel ochranné známky v rámci této dohody musí být příslušníkem některého členského státu nebo v něm musí mít sídlo nebo skutečně působící průmyslovou nebo obchodní provozovnu. Přihlašovatel musí nejprve registrovat známku u svého národního nebo regionálního úřadu. Dohoda umožňuje získat jedinou mezinárodní přihláškou ochranu ve více zemích. Žádost o mezinárodní zápis se podává prostřednictvím národního úřadu. Doba ochrany je podle Madridské dohody dvacet let od data zápisu a lze ji prodlužovat. Členem Dohody je 56 zemí.

Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží Madrid Agreement the Repression of False or Deceptive Indications of Source on Goods

Mezinárodní ochranná známka

Ochranné známky zapsané v České republice lze prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví přihlásit jako tzv. Mezinárodní ochranné známky do dalších států na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu ochranné známky a na základě Protokolu k této dohodě. U přihlášky ochranné známky u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě lze uplatnit právo přednosti z přihlášky ochranné známky v České republice za předpokladu, že mezinárodní přihláška bude u tohoto úřadu podána do šesti měsíců od podání přihlášky v České republice, pokud jsou v mezinárodní přihlášce vyznačeny smluvní státy výše citované Madridské dohody. Doba ochrany mezinárodní známky je deset let a může být obnovována vždy na dalších deset let. Od 1. října 2004 lze formou mezinárodního zápisu přihlásit ochrannou známku rovněž pro Evropské společenství jako celek tím, že přihlašovatel v žádosti o mezinárodní zápis vyznačí Evropské společenství. O ochraně takové známky rozhoduje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) v Alicante. Pokud chce vlastník ochranné známky získat pro tuto známku ochranu ve státě, který není smluvním státem Madridské dohody nebo Protokolu k této dohodě, musí žádat o její registraci národní cestou, tedy přímo u úřadu průmyslového vlastnictví tohoto státu prostřednictvím tamnějšího oprávněného zástupce a podle známkoprávních předpisů tohoto státu.

Mezinárodní patentové třídění

Počátek mezinárodního patentového třídění byl zaznamenán již v roce 1904, kdy se této úlohy ujal tehdejší Mezinárodní úřad pro ochranu duševního vlastnictví, který signatářům Pařížské unijní úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví navrhnul zavedení jednotného patentového třídění. Tento návrh ale nenašel odezvu. Až v roce 1951 byl v rámci této světové organizace vytvořen podvýbor pro přípravu návrhu jednotného patentového třídění. Za základ se tehdy vzalo tzv. třídění německé. Celá oblast techniky byla rozdělena do osmi základních sekcí označených písmeny A až H a dále pak do tříd, podtříd,skupin a podskupin. Toto mezinárodní třídění, které zpočátku začaly se svým národním tříděním užívat jen velké státy, našlo široké uplatnění po roce 1971, kdy byla koncipována Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění. Mezinárodní patentové třídění, pro něž se používá zkratky MPT, se v pětiletých intervalech novelizuje a doplňuje. Od 1. ledna 2006 je platná osmá verze MPT.

Mezinárodní rešerše

Po podání přihlášky na Mezinárodní úřad v Ženevě se na předměty patentových přihlášek provádí mezinárodní rešerše. Tuto rešerši provádí tzv. průzkumové úřady. Patří mezi ně úřady průmyslového vlastnictví Austrálie, Číny, Japonska, Ruské federace, Španělska, Švédska, Spojených států amerických, Kanady, Jižní Koreje a Evropský patentový úřad. Na základě vypracované rešerše se vydává zpráva o mezinárodní rešerši,případně zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu, která se zasílá přihlašovateli s tím, aby se rozhodl, zda chce vzít přihlášku zpět, nebo v kterých zemích chce právo na patent dále uplatňovat. Přihlašovatel může v průběhu předběžného průzkumu omezit i rozsah požadované ochrany.

Mezinárodní sdružení na ochranu průmyslového vlastnictví (AIPPI) International Association for the Protection of Intellectual Property

Jedná se o mezinárodní nevládní organizaci se sídlem v Zurichu. Ze stanov tohoto mezinárodního sdružení vyplývá, že jde o neziskové a politicky neutrální sdružení. Vyvíjí mezinárodní odbornou činnost v oblasti průmyslového vlastnictví od svého založení v r. 1897. Toto sdružení patří mezi nejstarší na světě. Věnuje se celé oblasti průmyslového vlastnictví, ochraně proti nekalé soutěži a dalším předmětům průmyslově právní ochrany. Hlavním posláním této organizace je podporovat nutnost mezinárodní ochrany předmětů průmyslového vlastnictví, zaměřuje se dále na studium a srovnávání existujících zákonů s cílem jejich zdokonalování a harmonizace. V současné době má toto mezinárodní sdružení přes padesát národních skupin a sdružuje cca 6600 individuálních nebo kolektivních členů.

Nabídka licence

Nabídku licence zavedl zákon č. 527/1990 Sb.,  v § 19. Podle tohoto ustanovení, prohlásí-li u Úřadu průmyslového vlastnictví přihlašovatel, případně majitel patentu, že komukoli poskytne právo k využití vynálezu, vznikne toto právo pro každého, kdo nabídku licence přijme a písemně to sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu. Úřad průmyslového vlastnictví tuto nabídku licence vyznačí v patentovém rejstříku. Prohlášení o nabídce licence nemůže přihlašovatel nebo majitel patentu vzít zpět. Vznikem práva na využití takového nabídnutého vynálezu není dotčeno právo majitele patentu na úhradu za poskytnutí licence. Prohlášením o nabídce licence se majitel patentu v podstatě zříká svého výlučného práva k vynálezu. § 19 zákona č. 527/1990 Sb.

Mezinárodní smlouva

Je souhlasným projevem vůle států, kterými se zakládají, mění nebo ruší jejich vzájemná práva a povinnosti. Dělíme je na dvoustranné (bilaterární) a mnohostranné (multilaterární). Z hlediska příslušnosti k uzavírání mezinárodních smluv lze rozlišovat smlouvy sjednávané jménem prezidenta republiky (smlouvy politické, hospodářské povahy obecného zaměření a smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákon). K takovým smlouvám je nezbytný souhlas Parlamentu a Senátu České republiky. Do druhé kategorie patří smlouvy sjednávané příslušnou vládou a konečně smlouvy sjednávané jednotlivými členy vlád. Ratifikaci mezinárodních smluv provádí prezident republiky. Mezi nejvýznamnější mezinárodní smlouvy v oblasti průmyslového vlastnictví patří bezesporu Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví.

Nahlížení do spisu

Úřad průmyslového vlastnictví může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, pokud prokáží právní zájem. Účastníci řízení a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisů s výjimkou protokolů o hlasování a pořizovat z nich výpisy. Správní orgán je povinen učinit opatření,aby nahlédnutím do spisů nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, nebo zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je přípustné sdělit pouze, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou značku. Podobně i u průmyslového vzoru § 38 zák. č. 500/2004 Sb., § 43 zák. č. 207/2000 Sb., § 66 zák. č. 527/1990 Sb.

Náklady řízení

Náklady řízení, které vznikly správnímu orgánu, nese tento orgán. Náklady, které v řízení vznikly účastníkovi řízení, nese účastník. Správní orgán může účastníkům řízení, svědkům a znalcům uložit, aby nahradili náklady, které vznikly správnímu orgánu jejich zaviněním, může jim také uložit, aby nahradili náklady, které vznikly jejich zaviněním,ostatním účastníkům řízení. Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení,hradí správní orgán. § 79 zák. č. 500/2004 Sb. 

Náležitosti evropské patentové přihlášky

Evropská patentová přihláška obsahuje: žádost o udělení evropského patentu, popis vynálezu, jeden nebo několik nároků, výkresy, na něž odkazuje popis nebo nároky a anotaci. Evropská patentová přihláška podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku za rešerši, a to do jednoho měsíce od podání přihlášky.

Námitkové řízení

Smyslem námitkového řízení je jednak ochrana práv třetích osob, která by mohla být zápisem ochranné známky ohrožena a dále prohloubení právní jistoty přihlašovatelů, spočívající ve snížení pravděpodobnosti napadení jejich registrované ochranné známky výmazem z důvodu kolize s právy jiných subjektů. Osoby uvedené v § 7 zák. č. 44/2003 Sb. mohou podávat námitky ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky, a to z důvodů uvedených ve stejném ustanovení. Lhůtu k podání námitek nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Námitky musí být podány písemně a musí být odůvodněny. Úřad průmyslového vlastnictví řízení o námitkách zastaví,pokud odpadl důvod podání námitek. Úřad námitky zamítne,pokud nebyly podány v zákonné lhůtě, nebyly podány oprávněnou osobou (§ 7) a nebyly uvedeny důvody podání námitek či doloženy důkazy. § 25 a 26 zák. č. 441/2003 Sb.

Návrh na zrušení

Návrh na zrušení patentu může, s výjimkou v § 23 odst. 1 písm. d) zákona č. 527/1990 Sb. podat kterákoli fyzická či právnická osoba, aniž by musela osvědčovat právní zájem na zrušení. Návrh lze podat kdykoli po udělení patentu po celou dobu jeho platnosti. Podle § 23 odst. 4 téhož zákona lze podat návrh na zrušení i po zániku patentu, v takovém případě ale musí navrhovatel osvědčit právní zájem. Návrh na zrušení ochranné známky nebo prohlášení známky za neplatnou se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy. Za podaný se považuje až po zaplacení správního poplatku. § 23 zák. č. 527/1990 Sb., § 34 zák. č. 441/2003 Sb.

Návrh na výmaz

Na návrh kohokoli provede Úřad průmyslového vlastnictví výmaz užitného vzoru z rejstříku, není-li technické řešení způsobilé k ochraně, je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti, jde-li předmět užitného vzoru nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru. Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky, jako by vzor nebyl do rejstříku zapsán. Výmaz lze provést i po zániku vzoru,prokáže-li navrhovatel právní zájem. Podobně se výmaz provádí i u průmyslových vzorů. Pro dřívější výmaz ochranné známky užívá nový zákon o ochranných známkách termín prohlášení ochranné známky za neplatnou. § 17 zák. č. 478/1992 Sb., § 27 zák. č. 207/2000 Sb., § 32 zák. č. 441/2003 Sb.

Navrácení v předešlý stav

Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit. Požádat o prominutí zmeškání úkonu může účastník do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. Správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění. § 41 zák. č. 500/2004 Sb. Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou,okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva,je-li podle této úmluvy přímým důsledkem zmeškání, zamítnutí přihlášky nebo žádosti skutečnost, že se evropská přihláška považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.

Neplatnost ochranné známky

Úřad průmyslového vlastnictví v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo s § 6. Pokud byla známka zapsána v rozporu s § 4 písm. b) nebo c) nebo d), nebude prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro něž je zapsána. Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána. § 32 zák. č. 441/2003 Sb.

Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu ochranných známek Nice Agreement Concerning the International Classification of Goods and Services for the Purposes of the Registration of Marks

Dohoda byla uzavřena dne 15. června 1957 v Nice, revidována v letech 1967, 1977 a změněná v roce 1979. Česká republika je členem v souladu s vyhláškou ministerstva zahraničí č. 118/1979 Sb. ve znění vyhlášky č. 77/1985 Sb. Dohoda stanoví jednotný systém mezinárodního třídění výrobků a služeb pro zápis ochranných známek. Mezinárodní třídník obsahuje přehled tříd a abecední seznam výrobků a služeb zařazených do jednotlivých tříd. Třídník je podle potřeby doplňován Výborem expertů pod gescí Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví, který je rovněž depozitářem dohody. Třídění se vyhotovuje v anglickém a francouzském jazyce. Od 1. ledna 2002 vstoupilo v účinnost osmé znění tohoto třídění, které rozšířilo počet tříd z původních 44 na 45 tříd (34 tříd výrobků a 11 tříd služeb). Jednotlivé země vydávají třídění ve svém jazyce. Užívání mezinárodního třídění usnadňuje provádění rešerší na starší shodné nebo zaměnitelné známky ve známkových rejstřících, čímž se snižuje možnost kolizí mezi přihlašovanými a zapsanými známkami. Užití třídění rovněž umožňuje využití výpočetní techniky při provádění rešerší a jejich spolehlivost. Členem dohody je 74 států.

Nicotnost rozhodnutí

Nicotné je takové rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. To ale neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal. Nicotné je také rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Z těchto důvodů vyslovuje nicotnost soud podle soudního správního řádu. § 77 zák. č. 500/2004 Sb.

Nekalá soutěž

Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům Nekalá soutěž se zakazuje. Za nekalou soutěž se považuje: - klamavá reklama - klamavé označování zboží a služeb - vyvolávání nebezpečí záměny - parazitování na pověsti podniku,výrobků či služeb jiného soutěžitele - podplácení - zlehčování - srovnávací reklama - porušování obchodního tajemství - ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí § 44 zák. č. 513/1991 Sb.

Novost

Vynález je nový, není-li součásti stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. § 5 zák. č. 527/1990 Sb. Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory. Technické řešení je nové,není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky ale není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru. § 4 zák. č. 478/1992 Sb. Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. § 4 zák. č. 207/2000 Sb. 

Obchodní firma

Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. Na podnikatele, který není zapsán v obchodním rejstříku, se nevztahují ustanovení o firmě, právní úkony je povinen činit, je-li fyzickou osobou, pod svým jménem a příjmením. § 8-13a zák. č. 513/1991 Sb.

Obchodní tajemství

Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. § 17-20 zák. č. 513/1991 Sb.

Obnova řízení

Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, nebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. Řízení se obnoví i v případě, že bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které se stalo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Obnova řízení sestává ze dvou stádií. V prvém se na základě žádosti či ex offo rozhoduje o tom, zda se obnova řízení povolí, či zda se žádost zamítne. Druhé stádium tvoří nové řízení následující poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o obnově řízení. § 100 zák. č. 500/2004 Sb.

Oceňování průmyslového vlastnictví

K oceňování průmyslového vlastnictví dochází při jeho převodu, při úvahách o poskytnutí licence nebo při dalších příležitostech, jakými jsou např. vnesení nehmotného vlastnictví jako vkladu do podniku, při vkladu společníka nepeněžního vkladu do obchodní společnosti nebo u nepeněžitého vkladu do akciové společnosti, ve smyslu obchodního zákoníku aj. Zákon č. 151/1997 Sb.

Odvolací řízení

Účastník může proti rozhodnutí podat odvolání,pokud zákon nestanoví jinak. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání musí mít náležitosti podle § 37 odst. 2 zákona o správním řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. § 81 93 zák. č. 500/2004 Sb.

Ochranná známka

Ochrannou známkou může být podle platného zákona jakékoli označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Na území České republiky požívají ochranu známky, které jsou: - zapsány v rejstříku ochranných známek, vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, - s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k této dohodě - zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu podle Nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství, - na území České republiky všeobecně známé známky ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. Zák. č. 441/2003 Sb.

Ochranná známka Společenství

Přihláška ochranné známky Společenství se podává u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu v Alicante ve Španělsku, který provádí jak formální, tak věcný průzkum zápisné způsobilosti přihlašovaného označení. Řízení o takové přihlášce probíhá obdobným způsobem, jaké známe u národních zápisných úřadů. Přihláška ochranné známky Společenství se automaticky vztahuje na všechny členské státy Evropské unie. Rovněž i zapsaná známka platí automaticky ve všech členských státech. Případné spory ve vztahu k ochranným známkám Společenství bude rozhodovat od 1. ledna 2008 Městský soud v Praze ve smyslu zák. č. 221/2006 Sb. O vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. § 49 zák. č. 441/2003 Sb.

Omezení účinků u ochranné známky

Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku - jejich jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název nebo adresu, - údaje, týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu aj., - označení nezbytné k určení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů, pokud je takové užívání v souladu s obchodními zvyklostmi a dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. § 10 zák. č. 441/2003 Sb.

Omezení účinků patentu

Patent nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření. § 17 zák. č. 527/1990 Sb.

Opatření na hranicích

V prosinci roku 1994 přijala Rada Evropských společenství nařízení č. 3295 o opatřeních k zákazu propouštění padělků a nedovolených napodobenin zboží do volného oběhu, vývozu,dovozu,zpětného vývozu nebo vstupu do režimu s podmíněným osvobozením. Hlavním účelem nařízení bylo umožnit celním orgánům zastavit průběh celních operací v případech, kdy bylo podezření, že se jedná o padělky a nedovolené napodobeniny zboží, které porušuje práva k duševnímu a průmyslovému vlastnictví. V roce 1999 byla přijata novela Nařízení Rady ES č. 241/1999 Sb. O opatřeních,týkajících se vstupu zboží, které porušuje některá práva k duševnímu vlastnictví, do Společenství a jeho vývozu a zpětného vývozu ze Společenství. V České republice platí od 1. 12. 1999 zákon č. 191/1999 Sb. O opatřeních týkajících se dovozu,vývozu a zpětného vývozu zboží, porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů. 

Opční smlouva

Jedná se o smlouvu o právu prvého odmítnutí. Tato smlouva se uzavírá v případech, kdy potenciální nabyvatel licence má o uzavření normální licenční smlouvy zájem,ale potřebuje znát alespoň některé informace o předmětu licence a určitý čas,aby mohl zvážit,zda licenci koupí, či nikoliv. Proto se v licenční praxi vyvinul tento druh smlouvy, která se obvykle uzavírá před uzavřením normální licenční smlouvy. Opční smlouvu lze uzavřít zároveň s licenční smlouvou,ale jako její odkládací podmínku. Opční smlouva je úplatná. V ceně se obvykle zahrne hodnota ušlého přínosu z čekání na rozhodnutí zájemce, časové znehodnocení předmětu licence a rizika, spojená s poskytnutím informací zájemci apod. Opční smlouva není v našem právním řádu upravena jako samostatný smluvní typ a jedná se tudíž o tzv. smlouvu nepojmenovanou.

Opravné řízení

Proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ust. § 65 zák. č. 527/1990 Sb. lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad. § 68 zák. č. 527/1990 Sb.

Osvědčení o užitnosti

Jednou z forem ochrany vynálezů je osvědčení o užitnosti, zavedené ve Francii. Jeho předmětem mohou být všechny předměty schopné patentové ochrany,např. i postupy. Uděluje se bez průzkumu na stav techniky. Jeho platnost činí 6 let od podání přihlášky. Přihláška na osvědčení o užitnosti vzniká automaticky,jestliže podatel patentové přihlášky nepožádá do 18 měsíců od priority o vyhotovení rešeršní zprávy.

Osvobození od poplatků

Zákon č. 634/2004 Sb. O správních poplatcích stanoví v sazebníku výši poplatků za správní úkon, které je Úřad průmyslového vlastnictví oprávněn vybírat. Ustanovení § 8 odst. 1 tohoto zákona uvádí výčet subjektů, které jsou od placení poplatků osvobozeny. Jedná se vesměs o subjekty, které žádají o provedení správních úkonů v rámci výkonu státní správy. Zák. č. 634/2004 Sb.

Označení původu

Pojem označení původu výrobků je definován zákonem jako název oblasti, určitého místa nebo země,používaný k označení zboží pocházející z tohoto území. Kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory. Podmínkou je, že výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. § 2 zák. č. 452/2001 Sb.

Parazitování na pověsti

Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl. § 48 zák. č. 513/1991 Sb.

Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví Paris Convention for the Protection of Industrial Property

Je základní mezinárodní úmluvou pro všechna průmyslová práva, kterou je Česká republika vázána (vyhláška Ministerstva zahraničí č. 64/1975 Sb. ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.) Byla podepsána dne 20. března 1883 v Paříži a revidována v letech 1900, 1911, 1925, 1934, 1958 a 1967 a změněná v r. 1979. V současné době je jejími členy více než 160 států. Předmětem ochrany jsou podle této úmluvy patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky služeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboží nebo označení jeho původu. Průmyslové vlastnictví je zde chápáno v nejširším pojetí a vztahuje se nejen na průmysl a obchod ve vlastním slova smyslu, ale také na průmysl zemědělský a těžařský a na všechny výrobky umělé a přirozené. Za největší přínos Pařížské úmluvy je třeba považovat, že zakotvila pro oblast průmyslově právní ochrany principy, které jsou i dnes platné a které byly doplněny jen v některých aspektech až v roce 1994 Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) s ohledem na rozšiřující se mezinárodní vztahy a obchod. Úmluva zakotvuje princip asimilace, teritoriality, upravuje právo mezinárodní priority (12 měsíců u vynálezů a užitných vzorů a 6 měsíců pro průmyslové vzory). Unijní země jsou podle Pařížské úmluvy povinny zajistit příslušníkům Unie účinnou ochranu proti nekalé soutěži. Pařížská úmluva dále zavázala všechny své členské státy ke zřízení zvláštního úřadu pro průmyslové vlastnictví a ústřední přihlašovny, aby bylo možné oznamovat veřejnosti patenty na vynálezy,užitné vzory, průmyslové vzory a další.

Patent

Právo na udělení patentu poskytuje patentový zákon původci vynálezu nebo jeho právnímu nástupci. Patentový zákon v § 21 v souladu s harmonizací patentového práva uvádí, že doba platnosti patentu činí 20 let od podání přihlášky vynálezu. Účinky patentu však podle jeho § 11 odst. 2 nastávají až od oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Základním právem majitele patentu je, že má výlučné právo vynález využívat, poskytnout souhlas k využití vynálezu jiným osobám, nebo na ně vynález převést. § 2 23 zák. č. 527/1990 Sb.

Patentová čistota

Patentová čistota je výraz pro nezávadnost výrobku z hlediska cizích patentových práv.

Patentová listina

Pokud Úřad průmyslového vlastnictví po provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu zjistí, že předmět přihlášky splňuje stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí stanovený poplatek, dojde k udělení patentu. Přihlašovatel se tak stává majitelem patentu a Úřad mu vydá patentovou listinu, v níž uvede jméno původce vynálezu a jejíž součástí je popis a patentové nároky a udělení patentu oznámí ve Věstníku. Za vydání patentové listiny jsou stanoveny poplatky. 

Patentová knihovna

Součástí Úřadu průmyslového vlastnictví je i patentová knihovna a studovna pro veřejnost. Úřad buduje a zpřístupňuje fond světové a národní patentové literatury. V současné době má k dispozici přes 30 milionů dokumentů z více než 20 zemí včetně dokumentů, na něž byly uděleny patenty na základě Dohody o Evropském patentu a Smlouvy o patentové spolupráci. Úřad chce touto formou informovat veřejnost o službách, které poskytuje zpřístupněním fondu světové patentové literatury. Kromě klasických nosičů (papír,mikrofiš,mikrofilm) poskytuje Úřad řadu služeb, založených na využití výpočetní techniky. V současné době má možnost přístupu v režimu on-line do řady zahraničních databázových center a vlastní rozsáhlou sbírku patentových dokumentů na CD-ROM. Některé služby jsou bezplatné, ale zpoplatněny jsou služby, které jsou spojeny s mimořádnými náklady Úřadu.

Patentové nároky

Patentové nároky musí vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné a stručné a podloženy popisem. Jedno z vedlejších vyhotovení patentových nároků musí přihlašovatel nebo jeho zástupce podepsat. Vyhotovení patentových nároků musí odpovídat stanovenému standardu. Patentové nároky zpravidla sestávají z části úvodní, zahrnující zpravidla doslovný název vynálezu a dále znaky, které jsou nutné pro určení předmětu, jež jsou v dané kombinaci součástí stavu techniky a dále z části význakové, uvedené slovy „vyznačující se tím“ a obsahující určující znaky, pro které se ve spojení se znaky z části úvodní,požaduje ochrana. § 8 vyhl. č. 550/1990 Sb.

Patentový rejstřík

Úřad průmyslového vlastnictví vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává důležité údaje o přihláškách vynálezů, řízení o nich a další rozhodné údaje. Úřad vede rejstřík i evropských patentů, platných na území České republiky. § 69 zák. č. 527/1990 Sb.

Patentový věstník

Úřad průmyslového vlastnictví vydává věstník,v němž se uveřejňují zejména skutečnosti, týkající se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a další údaje o vynálezech,jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy. § 69 zák. č. 527/1990 Sb.

Patentový zástupce

Je osobou, která je oprávněna ve smyslu zákona o patentových zástupcích zastupovat za úplatu účastníky v řízení ve věcech průmyslových práv. Pracují ve vlastních patentových kancelářích nebo ve velkých průmyslových podnicích. Patentový zástupce je zapsán v seznamu patentových zástupců, vedeném Komorou patentových zástupců. Komora zapíše na žádost do seznamu patentových zástupců každého, kdo je plně způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný, získal vysokoškolské vzdělání a získal odpovídající odbornou praxi,složil odbornou zkoušku patentového zástupce a do rukou předsedy Komory složil odpovídající slib. § 7-10 zák. č. 417/2004 Sb.

Periodické publikace

Evropský patentový úřad vydává periodicky: - Evropský patentový věstník, který obsahuje zápisy do evropského patentového rejstříku a všechny další údaje, jejichž zveřejnění ukládá tato úmluva, - Úřední list Evropského patentového úřadu, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy, vydávané prezidentem Evropského patentového úřadu a všechny další informace, týkající se Úmluvy o udělování evropských patentů a jejího provádění.

Perpetuum mobile

Perpetuum mobile je věčný motor. Perpetuum mobile prvého druhu je hypotetické zařízení konající práci bez dodání energie (je v rozporu se zákonem o zachování energie) Perpetuum mobile druhého druhu je hypotetický tepelný stroj, který by cyklicky pracoval a pouze by přijímal teplo od určitého tělesa (ohřívače) a vykonával stejně velkou práci (je v rozporu s druhým termodynamickým zákonem).

Podnikový vynález

Pokud původce vytvořil vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele,není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně informovat a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Pokud zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má původce právo na přiměřenou odměnu. § 9-10 zák. č. 527/1990 Sb.

Popis vynálezu

Popis vynálezu slouží jako podklad pro vysvětlení patentových nároků a k objasnění vynálezu. Pouze z popisu (případně s výkresy) se dá usuzovat na uskutečnitelnost vynálezu. Způsob tohoto objasnění,resp. vysvětlení vynálezu, je do značné míry odvislý od oblasti techniky, které se vynález týká. Přesto z důvodu přiměřené jednotné úpravy zveřejňované patentové literatury a v neposlední řadě i z důvodu usnadnění průzkumu,musí být dodržena jistá struktura popisu. Popis vynálezu musí obsahovat: - název vynálezu - upřesnění oblasti techniky, které se vynález týká - charakteristiku dosavadního stavu techniky - vysvětlení podstaty vynálezu definované v patentových nárocích - stručný popis obrázků znázorněných na výkresech - podrobný popis alespoň jednoho příkladu konkrétního provedení vynálezu - uvedení průmyslové využitelnosti není nutné,pokud je to zřejmé z předcházejících částí popisu. § 6 vyhlášky č. 550/1990 Sb.

Porušování práv

V případě neoprávněného zásahu do práv chráněných níže uvedeným zákonem se může ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho,aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Pokud byla tímto zákonem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil a čeho by dosáhl, kdyby škodná událost nenastala. § 75 zák. č. 527/1990 Sb., § 151 zák. č. 140/1961 Sb. 

Práva na evropský patent

Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci. Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán, případně lze použít právo státu, na jehož území je podnik, k němuž zaměstnanec náleží. Pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem se má za to, že přihlašovatel je oprávněn uplatnit právo na evropský patent.

Práva z evropského patentu

Evropský patent poskytuje svému majiteli ode dne zveřejnění oznámení o jeho udělení a v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejná práva, jaká by mu poskytoval národní patent udělený v tomto státě. Je-li předmětem evropského patentu způsob, vztahuje se ochrana plynoucí z patentu i na výrobky tímto způsobem přímo získané. Porušení evropského patentu se projednává podle národního práva.

Právo na informaci

Majitel práva, chráněného patentovým zákonem,má vůči každému,kdo tato práva ohrožuje nebo porušuje,právo na informaci o původu výrobku včetně informací, týkajících se uvádění výrobků na trh. Soud právo na informaci nepřizná, pokud by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení, či porušení. § 75a zák. č. 527/1990 Sb.

Právo na patent

Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. § 8 zák. č. 527/1990 Sb.

Právo na průmyslový vzor

Právo k průmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoru. § 12-15 zák. č. 207/2000Sb.

Práva z ochranné známky

Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané známky výpisem z rejstříku, případně osvědčením o zápisu. Vlastník známky je oprávněn používat spolu se známkou značku R v kroužku. Právo označovat výrobky či služby kolektivní ochrannou známkou, pro něž je zapsána, nebo ji užívat ve spojení s těmito výrobky či službami,mají členové či společníci právnické osoby nebo účastníci sdružení zapsaní v rejstříku. § 8, § 38 zák. č. 441/2003 Sb.

Právo předchozího uživatele

Většina zemí,včetně České republiky, zavedla do svého zákonodárství ustanovení, že patent nepůsobí proti tomu,kdo před vznikem práva přednosti využíval vynález nezávisle na původci nebo majiteli patentu nebo k tomu vykonal prokazatelná opatření. Jedná se o tzv. právo předchozího uživatele. Pokud mezi majitelem patentu a uživatelem nedojde k dohodě, může předchozí uživatel žádat u soudu,aby majitel patentu jeho právo uznal. Právo předchozího uživatele rozhodují soudy na podkladě žaloby navrhovatele se žádostí,aby soud toto právo přiznal,když tak majitel patentu nechtěl učinit. § 17 zák. č. 527/1990 Sb.

Priorita

Pod pojmem priorita se obecně rozumí přednostní právo na udělení právní ochrany před všemi, kteří mají prioritu pozdější. Při podávání přihlášek u jednotlivých úřadů vzniká přihlašovateli přednostní právo na udělení právní ochrany ode dne podání přihlášky u příslušného úřadu průmyslového vlastnictví.

Prioritní doklad

Prioritním dokladem k prokázání práva přednosti podle příslušné mezinárodní úmluvy se rozumí opis přihlášky, z níž se priorita uplatňuje. Úřad, u kterého byla první přihláška podána, potvrdí na žádost přihlašovatele, že souhlasí s originálem. Takový prioritní doklad už nepodléhá žádnému ověření pravosti. Úřad, u něhož je priorita uplatňována, je podle Pařížské unijní úmluvy oprávněn vyžadovat i překlad prioritního dokladu.

Prioritní interval

Prioritní interval činí u vynálezů a užitných vzorů 12 měsíců a u průmyslových vzorů a ochranných známek 6 měsíců. Tyto lhůty počínají běžet ode dne, kdy byla podána první přihláška. Den podání přihlášky se u této lhůty nepočítá. 

Privilegium

Privilegium je výsadou, kdy se v minulosti právo na ochranu vynálezu propůjčovalo vynálezci z milosti panovníka,přičemž vynálezce neměl na tuto ochranu právní nárok. Později tzv. smluvní teorie zastávala stanovisko, že stát při udělování ochrany na vynález už neprojevuje jen milost,ale plní svou povinnost. Po Francouzské revoluci, kdy se uplatňovala tzv. vlastnická teorie byl zastáván názor, že když se právně chrání hmotné vlastnictví,je nutné chránit i duševní vlastnictví. Vynálezecká privilegia přinášela vynálezcům a majitelům vynálezů jisté výsady a výhody,tj. monopolní (výhradní)právo na využití, tedy na výrobu a prodej vynálezu. Počátky udělování výrobních privilegií sahají až do 12. stol. Postupem doby ale instituce privilegií začala působit antisociálně a stala se brzdou hospodářského a průmyslového pokroku. Proto se od udělování privilegií začalo upouštět a začátkem 19. stol. se postupně rušila.

Prodloužení lhůty

Prodloužit lze pouze lhůtu, která ještě neuplynula. Lhůtu určenou Úřadem průmyslového vlastnictví může Úřad na žádost účastníka usnesením přiměřeně prodloužit za podmínek stanovených správním řádem. § 39 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb.

Prominutí lhůty

Prominutí zmeškání lhůty je institutem, který zmírňuje nepříznivé účinky nedodržení lhůty, kterou zákon či oprávněná úřední osoba stanoví pro provedení určitého úkonu v řízení. Prominout zmeškání lhůty lze výlučně účastníku řízení. Právním důsledkem prominutí zmeškání lhůty je skutečnost, že nenastanou právní účinky zastavení řízení,případně ztráty jiného práva. Zákony na ochranu průmyslového vlastnictví pamatují na práva třetích osob, která byla nabyta v dobré víře v době mezi vznikem důsledku, který zákon s nedodržením lhůty spojuje a prominutím zmeškání lhůty. § 41 zák. č. 500/2004 Sb.

Promlčení

Ustanovení o promlčení podle § 100 až 114 Občanského zákoníku je nutné aplikovat i v případech uplatňování majetkových práv či nároků vyplývajících z průmyslověprávních vztahů, které mají občanskoprávní povahu. Promlčují se všechna majetková práva, mezi něž patří na příklad právo původce vynálezu na odměnu v souvislosti s podnikovým vynálezem, dále obdobná práva zlepšovatele na odměnu podle zák. č. 527/1990 Sb. Platí tu všeobecná promlčecí lhůta, která začíná běžet dnem,kdy se právo mohlo vykonat poprvé. Pokud jde o promlčení majetkových práv vyplývajících z jiných smluv, začne tříletá promlčecí lhůta plynout vždy v den následující po dni splatnosti pohledávky. Zákon č. 40/1964 Sb.

Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek Protocol Relating to the Madrid Agreement Concerning the International Registration of Marks

Byl sjednán v Madridu dne 27. června 1989, vstoupil v účinnost od 1. prosince 1995 a začal fungovat od 1. dubna 1996. Pro Českou republiku vstoupil v účinnost sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 248/1996 Sb. Jedná se o dokument, navazující na Madridskou dohodu, který ale představuje samostatnou smlouvu, jejíž členové nemusí být současně členy Madridské dohody a naopak členské státy Dohody se nemusí stát smluvními stranami Protokolu. Účelem Protokolu je usnadnit přístup k systému mezinárodních zápisů ochranných známek pro další státy, pro něž by principy, na nichž je vybudována Madridská dohoda,představovaly jisté problémy s ohledem na jejich zákonodárství ve věcech ochranných známek. Ve srovnání s Madridskou dohodou zavedl Protokol několik odchylek: místo pojmu členství zavedl pojem smluvní strana. Jako zvláštní náležitost mezinárodní přihlášky se zavádí prohlášení o úmyslu ochrannou známku užívat na území smluvní strany. Doba platnosti mezinárodního zápisu se zkracuje na deset let proti dvacetileté době ochrany, stanovené Dohodou. Členy Protokolu je přes 60 států.

Průmyslová využitelnost

Vynález se pokládá za průmyslově využitelný, pokud může být jeho předmět vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. Průmyslová využitelnost tedy předpokládá, že předmět vynálezu bude možné reprodukovat. Vynález musí být objektivně realizovatelný. § 7 zák. č. 527/1990 Sb.

Průmyslové právo

Termín průmyslová práva byl v české terminologii používán zejména pod vlivem německé právní terminologie v době centrálně řízené ekonomiky, kdy se prosadila koncepce tzv. osobně majetkových práva z důvodů ideologických bylo nepřípustné hovořit o vlastnictví v oblasti nehmotných statků. Jinak pojem průmyslová práva nebyl nikdy a ani v současné době není zákonný termín, který by byl používán v právních předpisech, ale jde spíše o výraz používaný v právní teorii či praxi.

Průmyslové vlastnictví

Průmyslové vlastnictví představuje souhrn zvláštních absolutních subjektivních práv k nehmotným statkům průmyslově využitelným a jejich právní ochranu. Předmětem průmyslového vlastnictví jsou podle tohoto vymezení vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků a odrůdy rostlin, dále ochranné známky,označení původu a zeměpisná označení a obchodní firmy.

Průmyslový vzor

Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru,struktury nebo materiálů výrobku samotného nebo jeho zdobení. Dále se průmyslovým vzorem rozumí průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět,včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal,úprava,grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů. Původcem průmyslového vzoru je ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností. § 2 zák. č. 207/2000 Sb.

Průzkum evropské patentové přihlášky

Podal-li přihlašovatel žádost o provedení průzkumu dříve, než mu byla doručena zpráva o evropské rešerši, vyzve jej Evropský patentový úřad po doručení této zprávy, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda si přeje v řízení o přihlášce pokračovat. Když z průzkumu vyplývá, že přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele,aby ve stanovené lhůtě podal své připomínky. 

Předběžná informace

Stanoví-li to zvláštní zákon, může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný, vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon,aby mu písemně poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu,případně za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. § 139 zák. č. 500/2004 Sb.

Předběžný průzkum přihlášky vynálezu

Úřad průmyslového vlastnictví podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu: - zda je vynález nový,je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný a je vysvětlen tak,aby jej mohl odborník uskutečnit, - zda není objevem, vědeckou teorií a matematickou metodou, estetickým výtvorem,informací aj. , - zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění, - zda přihlašovatel zaplatil příslušný poplatek. § 30 zák. č. 527/1990 Sb.

Předmět autorského práva

Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické,trvale nebo dočasně bez ohledu na jeho rozsah,účel nebo význam. Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmenem, dílo hudební, dílo dramatické a hudebně dramatické,dílo choreografické aj. Předmětem tohoto práva jsou i práva související s autorským právem. § 2 zák. č. 121/2000 Sb.

Překlad evropského patentového spisu

Každý smluvní stát může stanovit, že není-li znění, ve kterém Evropský patentový úřad zamýšlí udělit pro tento stát evropský patent nebo zachovat evropský patent v pozměněné podobě, vyhotoveno v některém z jeho úředních jazyků, musí přihlašovatel nebo majitel patentu předložit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví překlad tohoto znění do některého z jeho úředních jazyků podle své volby nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka. Lhůta pro předložení překladu činí tři měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu nebo zachování evropského patentu v pozměněné podobě v Evropském patentovém věstníku, nestanoví-li příslušný stát delší lhůtu.

Přídavkové patenty

Přídavkové patenty se v některých zemích dosud udělují majiteli základního patentu nebo jeho právnímu nástupci na modifikace nebo na zlepšení řešení, které je předmětem základního patentu. Výhodou těchto patentů je nižší přihlašovací a udržovací poplatek a někdy i nižší požadavky na udělení ochrany. Doba platnosti těchto patentů je vázána na normální dobu platnosti základního patentu Dosud se lze s těmito patenty setkat v Německu,Portugalsku,Rakousku, Řecku,Španělsku, Austrálii,Argentině a v některých latinskoamerických zemích. Postupně se od tohoto druhu ochrany upouští.

Přihláška průmyslového vzoru

Přihláška průmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu průmyslového vlastnictví, kde se může podat i přihláška vzoru Společenství (viz heslo Vzor společenství). Má-li přihláška založit právo přednosti,musí obsahovat : - žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku, - jméno a příjmení,adresu trvalého bydliště a další údaje o přihlašovateli, - vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, - název průmyslového vzoru, - určení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn, Další informace podle § 34-35 zák. č. 207/2000 Sb.

Přihláška ochranné známky

O zápis ochranné známky do rejstříku se žádá přihláškou podanou u Úřadu průmyslového vlastnictví. Každá přihláška se může týkat jen jedné ochranné známky. Přihláška musí obsahovat: - žádost o zápis známky do rejstříku, - jméno a příjmení fyzické osoby a adresu místa jejího trvalého pobytu, - údaje o totožnosti zástupce,pokud je přihlašovatel zastoupen, - seznam výrobků a služeb,pro něž se požaduje zápis známky, - znění nebo plošné vyobrazení známky. Dále v § 19 zák. č. 441/2003 Sb., § 1 vyhlášky č. 97/2004 Sb.

Přihláška vynálezu

Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu průmyslového vlastnictví, kde lze podávat i mezinárodní přihlášky a evropskou patentovou přihlášku. V přihlášce vynálezu musí být uvedeno,kdo je jeho původce. Přihláška se může týkat jen jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou vynálezeckou myšlenku. Přihláška vynálezu se považuje za podanou, obsahuje-li označení přihlašovatele,projev jeho vůle o udělení patentu,část představující zjevně popis vynálezu a další náležitosti. § 24-26 zák. č. 527/1990 Sb., § 2-10 vyhlášky č. 550/1990 Sb.

Původce

Původcem může být pouze fyzická osoba, která má schopnost vlastní tvůrčí duševní činností vytvářet nehmotné statky. Zákony, upravující průmyslová práva, používají označení původce místo autor, které se používalo za působnosti zák. č. 84/1972 Sb. Nejde o nové označení tvůrce, protože už zákon č. 34/1957 Sb. používal pojem původce. Odůvodňuje se to tím, že pojem autor se vžil na označení tvůrce literárního, uměleckého a vědeckého díla ve smyslu autorského zákona. Původce je tedy původním subjektem průmyslových práv, tedy původním nositelem práv.

Rejstřík evropských patentů

Evropský patentový úřad vede rejstřík,nazývaný rejstřík evropských patentů, do kterého se zapisují údaje, jejichž zápis stanoví Úmluva o udělování evropských patentů. Žádný zápis se do rejstříku neprovede před zveřejněním evropské patentové přihlášky. Rejstřík je přístupný k veřejnému nahlédnutí. 

Reprodukce ochranné známky

Vzbuzuje-li reprodukce zapsané ochranné známky publikovaná ve slovníku, encyklopedii nebo obdobném díle dojem, že se jedná o druhový název zboží nebo služeb, má vlastník ochranné známky právo žádat po vydavateli nebo nakladateli, aby reprodukce ochranné známky byla nejpozději při následujícím uveřejnění nebo vydání díla opatřena údajem, že se jedná o zapsanou ochrannou známku. § 9 zák. č. 441/2003 Sb.

Rešerše

Rešerše je vyhledávání určitých skutečností a informací pro předem stanovené úkoly. V oblasti vynálezů se nejčastěji uplatňují rešerše na stav techniky, které se zaměřují na vyhledávání patentové literatury k určitému připravovanému výzkumnému a vývojovému úkolu nebo při zavádění nové výroby, rešerše na novost, jejímž účelem je zjistit, zda předmět přihlášky vynálezu je nový, rešerše na stav patentových práv, jejímž účelem je určení stavu ochrany ve vztahu k určitému patentu, určité osobě nebo ke zjištění rozsahu ochrany vůči určitému předmětu. Vypracovaná rešerše je vlastně dokumentační materiál svého druhu, který může také sloužit jako speciální zdroj informací.

Rozhodnutí odvolacího správního orgánu

Pokud odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, pak: - napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, - napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu - napadené rozhodnutí nebo jeho část změní § 90 zák. č. 500/2004 Sb.

Rozhodování o rozkladu formou autoremedury

Podle ustanovení § 87 správního řádu může útvar, který napadené rozhodnutí vydal, rozhodnout o rozkladu formou autoremedury pouze za současného splnění těchto podmínek: - rozkladu bude v plném rozsahu vyhověno, - rozhodnutím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže by s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Rozhodnutí je nutno vydat do 30 dnů, je rozhodnutím prvého stupně řízení a je možné proti němu vydat rozklad.

Rozlišovací způsobilost

Za označení, které postrádá rozlišovací způsobilost se pokládá takové označení, jehož pomocí není běžný spotřebitel schopen rozlišit výrobky nebo služby pocházející od různých podnikatelů. Za označení postrádající rozlišovací způsobilost pokládá známkový zákon především označení, která jsou tvořena výlučně z označení nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty výrobků nebo služeb, z údajů o zeměpisném původu nebo o době výroby výrobku či poskytnutí služby, a dále, označení, která sestávají výlučně z označení nebo údajů, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech. Zák. č. 441/2003 Sb.

Rozsah ochrany patentu

Výklad pojmu rozsah ochrany vyplývající z patentu přichází v úvahu zejména ve zrušovacím a určovacím řízení Úřadu průmyslového vlastnictví. Výklad Úřadu v těchto řízeních bude směřovat k vyjasnění případných rozporů a sporů mezi majitelem patentu a možným porušovatelem práva. Rozeznáváme výklad: - rigorózní, který se drží doslovného znění patentových nároků v patentové listině, - extenzivní, který jde nad rámec patentových nároků a proto se nazývá i přídavným výkladem, - restriktivní, kterým se přiznává ochrana v menším rozsahu, než vyplývá z patentových nároků. Při posuzování rozsahu ochrany,vyplývajícího z patentu, se postupuje od hlavního patentového nároku přes závislý patentový nárok k popisu vynálezu,případně i k výkresům.

Řízení

Řízením se v užším slova smyslu rozumí soubor právních norem, které upravují procesní práva a povinnosti účastníků. Pro řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví platí s určitými výjimkami správní řád,to znamená, že řízení před tímto orgánem je ve skutečnosti zvláštním druhem správního řízení.

Shodná označení

Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou podle ustanovení § 6 známkového zákona vyloučena označení shodná se starší ochrannou známkou (přihláškou), která je zapsána (přihlášena) pro jiného vlastníka (přihlašovatele) pro shodné výrobky a služby s dřívějším právem přednosti. Pokud existuje shodná ochranná známka se starším právem přednosti zapsaná pro stejné výrobky nebo služby, u níž probíhá dosud pravomocně neukončené řízení, musí být s dalším postupem v řízení o přihlášce vyčkáno do doby, až bude toto řízení pravomocně ukončeno.

Šlechtitelské osvědčení

Ve většině zemí se nové rostlinné odrůdy chrání na základě specielního předpisu formou udělení šlechtitelského osvědčení na novou rostlinnou odrůdu. Tyto odrůdy jsou v České republice chráněny udělováním šlechtitelského osvědčení na základě zákona č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k novým odrůdám rostlin. Podle tohoto zákona mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů. Přihlášky se žádostí o právní ochranu rostlin se podávají u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Služby pro veřejnost

Úřad průmyslového vlastnictví plní především funkci národního patentového a známkového úřadu,ale zajišťuje i služby pro odbornou veřejnost. Základní informační služby jsou poskytovány zdarma a zpoplatněny jsou pouze služby spojené se zvláštními náklady, které Úřad musí na poskytnutí služby vynaložit. Úřad poskytuje následující služby: - prezenční výpůjčky patentové literatury - rešeršní služby (známkové a patentové) - expresní služby pro kopírování - sledování stavu vybraných oblastí techniky na objednávku a permanentní zasílání nových patentových dokumentů - zhotovování kopií patentových dokumentů na základě písemné objednávky - služby poskytované prostřednictvím internetu. 

Smlouva o patentové spolupráci (PCT) Patent Cooperation Treaty

Byla podepsána ve Washingtonu dne 19. června 1970 a změněná v letech 1979, 1984 a 2001. Česká republika je signatářem smlouvy od roku 1991 (sdělení min. zahraničí č. 296/1991 Sb.). Je označována za nejvýznamnější mezinárodní právní instrument v oblasti patentové spolupráce od doby sjednání Pařížské unijní úmluvy. Její procesní ustanovení vytvořilo základ mezinárodní harmonizace a integrace v přihlašovací a průzkumové fázi udělování patentu. Systém PCT spočívá v tom,že podání jediné mezinárodní přihlášky má tytéž účinky jako podání národních přihlášek ve všech smluvních státech, které si přihlašovatel zvolí. Znamená to, že jedna mezinárodní přihláška PCT má stejný účinek jako současné podání přihlášky ve větším počtu zemí. Další výhodou je jediný formální průzkum mezinárodní přihlášky prováděný jediným patentovým úřadem, každá přihláška je podrobena mezinárodní rešerši. Členem smlouvy je přes 120 zemí.

Soudy

V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních,rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Krajské soudy rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvého stupně kromě jiného i ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho,komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví. § 9 zák. č. 99/1963 Sb. Městský soud v Praze bude od 1.1.2008 rozhodovat jako soud prvního stupně ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, pro ochranné známky a průmyslové vzory Společenství a bude rovněž přezkoumávat pravomocná správní rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví podle zvláštního právního předpisu. § 6 zák. č. 221/2006 Sb.

Spoluautor

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit,pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití. § 8 zák. č. 121/2000 Sb.

Spory mezi smluvními státy

Všechny spory mezi smluvními státy týkající se výkladu nebo použití této úmluvy, které nebyly vyřešeny jednáním, se předloží na žádost některého ze zúčastněných států správní radě, která bude usilovat o dosažení dohody mezi těmito státy. Není-li dohody dosaženo do šesti měsíců ode dne, kdy byl spor předložen správní radě, může každý ze zúčastněných států předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru,aby vydal závazné rozhodnutí.

Správní rada

Správní rada Evropské patentové organizace je složena ze zástupců smluvních států a jejich náměstků. Každý smluvní stát má právo určit jednoho zástupce ve správní radě a jeho náměstka. Správní rada volí ze zástupců předsedu a místopředsedu. Jejich funkční období je tříleté.

Správní řízení

Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá. § 9 zák. č. 500/2004 Sb.

Srovnávací reklama

Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele nebo zboží či služby nabízené jiným soutěžitelem. § 50a zák. č. 513/1991 Sb.

Starší právo

Starší právo je literární výraz pro právo dřívějšího přihlašovatele vynálezu, užitného a průmyslového vzoru, který podal obsahově shodnou přihlášku dříve než přihlašovatel pozdější. Starší právo brání ze zákona udělení ochrany na tato řešení došlá později bez ohledu na to, zda dřívější přihláška byla zveřejněna nebo byl její osud jakýkoli.

Starší ochranná známka

Starší ochrannou známkou se s přihlédnutím k uplatněnému právu přednosti pro účely tohoto zákona rozumí: známka zapsaná, má-li dřívější datum podání (národní ochranná známka,mezinárodní známka a známka Společenství), přihlášená známka, pokud bude zapsána a všeobecně známá známka, jejíž ochrana vznikla před datem podání přihlášky pozdější ochranné známky a k tomuto datu dosud trvá. § 3 zák. č. 441/2003 Sb.

Statute of Monopolies

Byl vyhlášen v r. 1624 v Anglii a byl prvním zákonem, který položil právní základy ochrany vynálezů. Na jeho základě se později vytvořilo patentové zákonodárství především ve Spojených státech, Francii, v německých státech v období pozdějšího středověku a začátku novověku, dále v Rakousku a dalších evropských zemích. Zákon platil 212 let. 

Stížnostní senáty

Stížnostní senáty Evropského patentového úřadu jsou příslušné k projednávání stížností proti rozhodnutím přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení a právního oddělení. Stížnostní senáty jsou, podle povahy stížnosti, tvořeny obvykle třemi členy.

Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění Strasbourg Agreement Concerning the International Patent Classification

Byla podepsána 24. 3. 1971 a změněná v roce 1979. Navazuje na Evropskou úmluvu o mezinárodním třídění patentů na vynálezy z roku 1954. Vzrůstající počet přihlášek vynálezů a udělovaných patentů si vyžádal vytvoření jednotného mezinárodního systému jejich třídění,aby bylo možné provádět účinné a rychlé rešerše v těchto důležitých informačních zdrojích o nových vynálezech. Členské státy vytvořily zvláštní unii a zavázaly se podle přijatého patentového třídění zatřiďovat patenty na vynálezy a ostatní ochranné dokumenty na užitné vzory. Dohoda má přes 50 členů.

Svědek

Každý občan je povinen vypovídat jako svědek,musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil státní,hospodářské,služební tajemství nebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Výpověď svědka je ústním důkazem. § 35 zák. č. 71/1967 Sb.

Světová obchodní organizace (WTO) World Trade Organization

Nahradila od 1. 1. 1995 Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Tato dohoda byla z právního hlediska mezinárodní smlouvou. I když měla některé rysy mezinárodní organizace,neměla právní subjektivitu. Proto byla nahrazena Světovou obchodní organizací WTO, která má ve svém programu i problematiku duševního vlastnictví. Je hlavním garantem Dohody o obchodních aspektech duševního vlastnictví (TRIPS), která poměrně obšírně upravuje problematiku ochrany průmyslového (duševního) vlastnictví, kromě jiného i prostředky k prosazování práv na jednotlivé předměty průmyslového vlastnictví včetně řešení sporů. Světová obchodní organizace úzce spolupracuje se Světovou organizací duševního vlastnictví.

Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) World Intellectual Property Organization

Tato univerzální mezinárodní organizace byla vytvořena mezinárodní úmluvou ve Stockholmu v r. 1967. Cílem jejího založení bylo podpořit širokou ochranu výsledků duševní činnosti, a to i nehmotných statků, které obvykle nejsou zařazeny mezi předměty autorských práv ani průmyslového vlastnictví a dále vytvořit potřebnou organizační strukturu k tomuto cíli. WIPO má povahu nejobecnější střešní mezinárodní úmluvy,resp. organizace v oblasti celého rozsahu duševního vlastnictví, i když obecné zásady jeho ochrany jako takové neobsahuje. Organizuje další vývoj mezinárodního práva i široké konference v jakékoli aktuální oblasti duševního vlastnictví i jejich praktické ochrany a vymahatelnosti.

Sublicence

Ve smlouvě je vždy nutné dojednat, zda nabyvatel je nebo není oprávněn poskytovat sublicence, resp. převádět nabytá práva na jiné osoby. Je-li k tomu nabyvatel oprávněn, je nutné dojednat, na jakém území, resp. v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Ve smlouvě lze dojednat způsob informování poskytovatele o skutečnostech,souvisejících s předmětem smlouvy. Důležité je ve smlouvě rovněž dojednat závazek nabyvatele udržovat v tajnosti všechny informace, týkající se poskytnutých výrobních,obchodních a jiných postupů,jakož i další údaje, které mají být utajené.

Topografie polovodičových výrobků

Podle příslušného zákona se topografií rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňující trojrozměrné trvalé uspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku nebo jeho části, případně povrchu polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho části. Polovodičovým výrobkem se rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání. § 2 zák. č. 529/1991 Sb.

Transfer technologií

Licence je jednou z forem transferu technologií, za který je někdy zaměňována. Transfer technologií v nehmotné formě, mezi něž průmyslová práva patří, se v lidské společnosti uskutečňuje v mnoha podobách. Uskutečňuje se zejména prostřednictvím publikací obecného druhu, jako jsou knihy, časopisy, noviny, televize, rozhlas apod. Rovněž prostřednictvím speciálních prostředků, jakými jsou patentové spisy, věstníky patentových a známkových úřadů, informačních elektronických prostředků, v poslední době i internetu a osobními kontakty.

Trestný čin

Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Jedná se např. o trestné činy proti hospodářské soustavě,porušování předpisů v oběhu zboží ve styku s cizinou, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, porušování závazných pravidel hospodářského styku, zneužívání informací v obchodním styku, trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, porušování průmyslových práv aj.

Tvar výrobku

Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vyloučena označení tvořená výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z jeho povahy nebo je nezbytný pro dosažení technického výsledku nebo dává tomuto výrobku podstatnou užitnou hodnotu. Je-li přihlašované označení tvořeno výlučně běžným tvarem výrobku, jako např. běžná láhev pro obalové sklo, baterky pro kapesní svítilny apod. Jedná se o absolutní výluku ze zápisu do rejstříku ochranných známek, kterou nelze překonat ani prokázáním dlouhodobého užívání označení v obchodním styku. § 4 zák. č. 441/2003 Sb. 

Tvůrčí činnost

Pojem tvůrčí činnost je všeobecným pojmem, který se používá v celé oblasti práv duševního vlastnictví. Nejde o právní pojem. V nejširším slova smyslu je tvůrčí činností každá činnost, která vede ke vzniku nových hodnot. Základ tvůrčí činnosti spočívá v duševní činnosti,ale duševní činnost nemusí být vždy tvůrčí. Výsledek tvůrčí duševní činnosti nemusí být vždy originální. Požadavek originálnosti nelze zaměňovat s požadavkem tvořivosti.

Účastník řízení

Účastníky řízení jsou: - v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, - v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo nebo povinnost nebo prohlásit,že právo nebo povinnosti mají nebo nemají. Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. § 27 zák. č. 500/2004 Sb.

Účinek patentu

Majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést. Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Stejné účinky má i patent udělený Evropským patentovým úřadem. § 11, § 35c zák. č. 527/1990 Sb.

Účinek průmyslového vzoru

Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům. Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. § 19 zák. č. 207/2000 Sb.

Účinek užitného vzoru

Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést. Užitný vzor nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval technické řešení chráněné užitným vzorem nezávisle na původci nebo majiteli vzoru nebo kdo k tomu vykonal prokazatelné opatření. § 12-13 zák. č. 478/1992 Sb.

Úmluva o evropském patentu pro společný trh

Byla podepsána v prosinci 1975 v Lucemburku devíti členskými státy Evropských společenství. Smyslem této dohody bylo rozvinout a posunout evropský systém udělování patentu tak,aby pro členské státy Evropských společenství byl udělován jediný, tzv. patent společenství, který by měl i účinky společné ve všech členských státech ES. Tato dohoda nevstoupila zatím v platnost,protože nebyla ratifikována dostatečným počtem zemí, ale nesporně se tato dohoda zasloužila o harmonizaci patentových zákonů v evropských zemích.

Úplný průzkum přihlášky vynálezu

Úřad průmyslového vlastnictví podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu. Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední. Žádost musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky vynálezu a nelze ji vzít zpět. § 33 zák. č. 527/1990 Sb.

Určovací řízení

Je zvláštním druhem kontradiktorního řízení, konaného před Úřadem průmyslového vlastnictví, v němž se zjišťuje technická identita určitého předmětu ve vztahu k rozsahu určitého patentu na vynález. Určovací řízení se zahajuje na žádost, v níž je třeba osvědčit právní zájem na takovém určení, uvést potřebné údaje a připojit podklady potřebné k vydání rozhodnutí. § 142 zák. č. 500/2004 Sb., § 67 zák. č. 527/1990 Sb.

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) Office for harmonization in the Internal Market

Úřad se sídlem ve španělském Alicante začal pracovat 1. září 1994, ovšem svou činnost zahájil 2. ledna 1996, kdy byl připraven pro přijímání přihlášek. Má na starosti řízení související s registrací komunitárních ochranných známek a průmyslových vzorů. Úřad je pracovištěm Evropského společenství, má právní subjektivitu, což znamená, že může uzavírat smlouvy a jednat nezávisle s třetími stranami ve všech záležitostech nutných pro jeho správné fungování. Úřad je finančně zcela soběstačný z poplatků za služby, které poskytuje.

Úřad průmyslového vlastnictví ČR

Byl zřízen zákonem č. 305 ze dne 27. 5. 1919 s účinností od 11. června 1919 s názvem Patentní úřad republiky Československé. Současný Úřad průmyslového vlastnictví byl zřízen dne 1. ledna 1993 zákonem č. 21/1993 Sb. Je ústředním orgánem státní správy České republiky, který plní funkci patentového a známkového úřadu a je gestorem mezinárodních smluv,jimiž je naše republika vázána. Jeho působnost je vymezena zákonem č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, jakož i právními předpisy, které upravují výkon státní správy v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. 

Ústní jednání

Správní orgán nařídí ústní jednání v případech, kdy to stanoví zákon a dále tehdy,je-li to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Ústní jednání je neveřejné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že jednání nebo jeho část jsou veřejné. § 49 zák. č. 500/2004 Sb.

Užitné vzory

Technická řešení, která jsou nová,přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory. Technické řešení je nové,není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno. Technické řešení je průmyslově využitelné,jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti. Právní ochranou technických řešení užitným vzorem se umožňuje získat jejich právní ochranu jednodušeji,levněji a rychleji, než je tomu u právní ochrany těchto řešení patentem. § 1-7 zák. č. 478/1992 Sb.

Užívání ochranné známky

Pokud do pěti let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu pěti let, podléhá ochranná známka následkům, uvedeným v příslušném zákoně,ledaže pro neužívání existují řádné důvody. § 13 zák. č. 441/2003 Sb.

Věcný průzkum ochranné známky

V rámci věcného průzkumu Úřad průmyslového vlastnictví zkoumá splnění absolutních podmínek zápisné způsobilosti,tj. zda nejde o označení, které není způsobilé k zápisu do rejstříku ochranných známek. Není-li takové označení schopné k zápisu, sdělí Úřad tuto skutečnost s odůvodněním přihlašovateli s tím, že se ve stanovené lhůtě může k takové námitce vyjádřit. Pokud přihlašovatel tuto námitku ve stanovené lhůtě nevyvrátí, dojde k zamítnutí přihlášky. § 22 zák. č. 441/2003 Sb.

Vstupní poplatek

Vstupní poplatek je určitou zárukou pro poskytovatele licence, že to nabyvatel s využíváním předmětu licence myslí vážně a současně poskytovatel touto formou získává přiměřenou úhradu za úsilí a podklady, které do jednání do uzavření licenční smlouvy vložil. Není neobvyklé ustanovení v licenční smlouvě, podle kterého bude vstupní poplatek započítán do budoucích plateb, pokud přínosy z licence dosáhnou určité hodnoty.

Velký stížnostní senát

Velký stížnostní senát Evropského patentového úřadu je příslušný k rozhodování právních otázek, které mu byly předloženy stížnostními senáty a k zaujímání stanovisek k právním otázkám, které mu byly předloženy prezidentem Evropského patentového úřadu. Velký stížnostní senát je při rozhodování obvykle tvořen pěti právními členy a dvěma členy technickými.

Vyčerpání práv z ochranné známky

Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto známkou uvedeny na trh v České republice tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. Vlastník známky není ani oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto známkou uvedeny na trh v členském státě Evropských společenství tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. § 11 zák. č. 441/2003 Sb.

Vyčerpání práv z patentu

Pokud byl výrobek vyrobený podle patentem chráněného vynálezu uveden majitelem patentu nebo s jeho souhlasem na trh v České republice nemá majitel patentu právo zakázat třetím osobám nakládat s takovým výrobkem. Jde o tzv. vyčerpání práv. § 13 zák. č. 527/1990 Sb.

Výchova v oblasti průmyslového vlastnictví

Výuka práv k průmyslovému vlastnictví má u nás bohatou tradici. Byla založena v roce 1963 v rámci tehdejšího Československa zřízením Institutu výchovy, který byl organizační složkou tehdejšího Úřadu pro patenty a vynálezy. Jednalo se o tříleté pomaturitní studium, po jehož ukončení skládali posluchači závěrečnou zkoušku a obhajovali závěrečnou práci. Vlivem činnosti tohoto Institutu, kde pokračuje výuka dosud, bylo proškoleno za éru jeho činnosti několik tisíc pracovníků. Vysokoškolská výuka práv k průmyslovému a jinému duševnímu vlastnictví v České republice probíhá v současné době na několika vysokých školách, a sice na Vysoké škole ekonomické v Praze,na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně,na Právnické fakultě University Karlovy v Praze a na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Ve spolupráci s Úřadem průmyslového vlastnictví byl v r. 2002 otevřen bakalářský studijní obor Průmyslové vlastnictví na soukromé Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze a v r. 2006 bylo zahájeno i magisterské studium tohoto oboru.

Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

Vymáhat práva z průmyslového vlastnictví je oprávněn vlastník nebo majitel práva podle příslušného zákona na ochranu průmyslového vlastnictví, nabyvatel licence a dále profesní organizace, která je řádně uznávána v zemi původu jako organizace oprávněná zastupovat vlastníky či majitele práv průmyslového vlastnictví. Zák. č. 221/2006 Sb. 

Výkresy

Podstata vynálezu se v případě potřeby znázorní schematickým vyobrazením principu a všech znaků, na nichž je vynález založen. Vyhotovení výkresu musí odpovídat stanovenému standardu. Jedno z vedlejších vyhotovení výkresu musí přihlašovatel nebo zástupce podepsat. Jako schematického vyobrazení nesmí být použito výkresů výrobních. § 9 vyhl. č. 550/1990 Sb.

Výluky z patentovatelnosti

Patenty se neudělují na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, dále na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat. Toto ustanovení ale neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané. § 4 zák. č. 527/1990 Sb.

Výmaz průmyslového, užitného vzoru

Zapsaný průmyslový vzor Úřad průmyslového vlastnictví vymaže z rejstříku, jestliže vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru podle § 2 příslušného zákona, pokud vzor nesplňuje požadavky podle § 3 až 8 příslušného zákona, pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzor podle § 12 příslušného zákona, je-li průmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzor, atd. § 27 zák. č. 207/2000 Sb. Na návrh kohokoli provede Úřad průmyslového vlastnictví výmaz užitného vzoru z rejstříku: není-li technické řešení způsobilé k ochraně podle § 1 a 3 příslušného zákona, je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem s účinky na území České republiky či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti, jestliže předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru. Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky,jako by vzor nebyl do rejstříku zapsán. § 17 zák. č. 478/1992 Sb.

Vynález

Vynález je takový výsledek technické tvůrčí činnosti, který odpovídá znakům uvedeným v zákoně. Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové,jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Vynález je nový,není-li součástí stavu techniky. Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti,pokud pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Vynález se považuje za průmyslově využitelný,může-li být jeho předmět vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. § 2-7 zák. č. 527/1990 Sb.

Výstavní priorita

Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví obsahuje v čl. 11 ustanovení o tzv. výstavní prioritě. Stanoví, že unijní země podle svého vnitřního zákonodárství patentovaným vynálezům,užitným vzorům,průmyslovým vzorům nebo modelům,jakož i ochranným známkám udělí dočasnou ochranu, pokud jde o výrobky, které budou vystaveny na mezinárodních výstavách úředních nebo úředně uznaných a pořádaných na území některé z uvedených zemí.

Využití vynálezu

Pojem využívání vynálezu má rozhodující význam pro obsah patentového práva. Patentový zákon rozeznává jednak tzv. přímé využívání vynálezu a nepřímé využívání. Za přímé využívání vynálezu, kterým je výrobek, se pokládá vyrábění, nabízení,uvádění na trh nebo používání výrobku, který je předmětem patentu, nebo k tomuto účelu jeho dovážení, či skladování nebo jiné nakládání s tímto výrobkem. K nepřímému využívání vynálezu v praxi dochází obvykle při prodeji kolekce součástek nebo složek, které jsou součástí stavebnice nebo přípravku.

Vyvolání nebezpečí záměny

Je jednou z forem nekalé soutěže. Jde o užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem. Dále se jedná o užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné. Dále v § 47 zák. č. 513/1991 Sb.

Vzhled výrobku

Patří k pojmovým znakům průmyslového vzoru. Jedná se o plošnou, prostorovou úpravu, spočívající zejména ve tvaru,obrysu, barev,linií, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Obsahem pojmu průmyslový vzor je tedy jen vizuálně vnímatelná vlastnost či složka z celkového řešení výrobku, kterou mu, vedle ostatních jeho složek, dal jeho tvůrce, v optimálním případě průmyslový výtvarník.

Vzor Společenství

Veškeré informace lze nalézt také na adrese: http://www.oami.eu.int/

Vztahy k zahraničí

Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví nebo který je členem Světové obchodní organizace WTO, mají stejná práva jako občané České republiky. Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, nejsou tímto zákonem dotčena. § 76 zák. č. 527/1990 Sb. 

Zákaz dvojí ochrany

Pokud je národní patent udělen na vynález, na který byl témuž majiteli nebo jeho právnímu nástupci udělen evropský patent se stejným právem přednosti,národní patent se v rozsahu,ve kterém se shoduje s evropským patentem,stává neúčinným ke dni, k němuž uplynula lhůta pro podání odporu proti evropskému patentu,aniž byl odpor podán,nebo dnem právní moci rozhodnutí,jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován. § 35e zák. č. 527/1990 Sb.

Zaměstnanecký průmyslový vzor

Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolů v pracovním poměru, z členského nebo jiného obdobného vztahu (zaměstnanecký průmyslový vzor), přechází právo na průmyslový vzor na zadavatele,není-li smlouvou stanoveno jinak. Původce,který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně informovat a předat mu podklady potřebné k posouzení vzoru. § 13 zák. č. 207/2000 Sb.

Zánik licence

Zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit. Smrtí fyzické osoby, které byla udělena licence,přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na dědice,pokud to licenční smlouva připouští. § 55 zák. č. 121/2000 Sb.

Zánik patentu

Patent zanikne, jestliže uplyne doba jeho platnosti, majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu, nebo se ho jeho majitel vzdá. § 22 zák. č. 527/1990 Sb.

Zastavení řízení o přihlášce průmyslového vzoru

V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě, nebo v povoleném prodloužení této lhůty,formální vady přihlášky bránící zápisu vzoru do rejstříku, Úřad průmyslového vlastnictví řízení o přihlášce zastaví podle ustanovení §66 odst. 1 správního řádu.

Zastavení řízení o přihlášce užitného vzoru

V případě, že přihlašovatel nevyhoví ve stanovené lhůtě nebo v povoleném prodloužení této lhůty výzvě Úřadu průmyslového vlastnictví, např. neodstraní vady přihlášky, které brání v pokračování řízení nebo zapsání užitného vzoru do rejstříku, Úřad řízení o přihlášce zastaví. § 11 odst. 3 zák. č. 478/1992 Sb., § 66 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb.

Zastavení řízení o přihlášce vynálezu

Úřad průmyslového vlastnictví řízení o přihlášce vynálezu zastaví v případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě nebo povoleném prodloužení této lhůty vady přihlášky, které brání udělení patentu. Zastavení řízení následuje i po marném projití 36měsíční zákonné lhůty k podání návrhu na zahájení úplného průzkumu, resp. po nezaplacení s tím spojeného správního poplatku ani na výzvu Úřadu. Úřad zastaví řízení o přihlášce vynálezu i na návrh přihlašovatele. Proti usnesení o zastavení řízení lze podat rozklad, který nemá odkladný účinek. § 33 odst. 5 a § 34 odst. 2 zák. č. 527/1990 Sb., § 66 zák. č. 500/2004 Sb.

Zastupování

Zastupování účastníka se děje zpravidla na základě zastoupení přímého, kdy zástupce činí právní úkony jménem zastoupeného a kdy práva a povinnosti z těchto právních úkonů vznikají přímo zastoupenému. U tohoto typu zastoupení existují dva druhy, a to zastoupení zákonné, vznikající přímo na základě zákona nebo rozhodnutím soudu, či jiného orgánu a zastoupení smluvní, nepovinné, které je dobrovolné. Druhý typ se vyskytuje v řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví zřejmě nejčastěji. Označuje se také jako zmocnění.

Zdruhovění ochranné známky

Velmi častým uváděním ochranné známky do styku s širokou spotřebitelskou veřejností vzniká nebezpečí tzv. zdruhovění ochranné známky. Zákazníci začnou takové označení vnímat jako označení druhu zboží nebo služby a přestanou je spojovat s majitelem známky. Zejména tehdy, když takovou ochrannou známku začnou jako druhé označení užívat i jiní výrobci či poskytovatelé služeb (např. xerox aj.). Obrana ochranné známky proti zdruhovění je důležitá i proto,že zákon jako jeden z důvodu zrušení známky uvádí případ, kdy se stala v důsledku činnosti či nečinnosti svého vlastníka označením, které je v obchodě obvyklé pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána.

Zeměpisná označení

Zeměpisným označením se rozumí název území používaný k označení zboží, pocházejícího z tohoto území, jestliže má toto zboží určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a když výroba nebo zpracování nebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. § 2 odst. b-d) zák. č. 452/2001 Sb., Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označení, pro obsah a kontrolu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny,pro účinky zápisu zeměpisného označení, změny a jeho zrušení se použijí ustanovení týkající se označení původu. §12 zák. č. 452/2001 Sb. 

Zlehčování

Druhem nekalé soutěže je i zlehčování. Jde o jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje, jež jsou sto soutěžiteli přivodit újmu. Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není,pokud byl soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen. § 50 zák. č. 513/1991 Sb.

Zlepšovací návrhy

Za zlepšovací návrhy se pokládají technická, výrobní nebo provozní zdokonalení, jakož i řešení problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí, s nimiž má zlepšovatel právo nakládat. Práva ze zlepšovacích návrhů nevzniknou, brání-li jim práva z patentu. § 72-74 zák. č. 527/1990 Sb.

Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku

Úřad průmyslového vlastnictví na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky, podanou ve smyslu evropské patentové úmluvy,zahájí řízení o této přihlášce jako o přihlášce národní. Přihlašovatel je povinen předložit do tří měsíců ve trojím vyhotovení překlad evropské přihlášky do českého jazyka a zaplatit příslušný poplatek. § 35b zák. č. 527/1990 Sb.

Změna vlastníka ochranné známky

Ochranná známka může být nezávisle na převodu podniku převedena, a to pro všechny výrobky nebo služby, pro něž je zapsána nebo jen pro některé z nich. Převod známky musí být učiněn písemně. Převod, případně přechod známky je účinný vůči třetím osobám zápisem do rejstříku. § 15 zák. č. 441/2003 Sb.

Znalec

Správní řád umožňuje Úřadu průmyslového vlastnictví znalce vyslechnout,ale v odůvodněných případech se může spokojit s písemným vyhotovením znaleckého posudku. Znalecký posudek se hodnotí jako kterýkoli jiný důkaz, přičemž Úřad není oprávněn posuzovat správnost znaleckého posudku,resp. správnost jeho závěrů,ale hodnotí pouze to, zda úvahy znalce odpovídají zásadám logiky a skutkovým závěrům vyplývajícím z jiných provedených důkazů. § 56 zák. č. 500/2004 Sb.

Zrušení ochranné známky

Úřad průmyslového vlastnictví zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, pokud nebyla známka po nepřetržitou dobu pěti let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro něž je zapsána, pokud se stala v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka označením, které je v obchodě obvyklé, pokud může vést ke klamání veřejnosti. § 31 zák. č. 441/2003 Sb.

Zrušení patentu

Úřad průmyslového vlastnictví patent zruší, zjistí-li se dodatečně, že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti, že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně,aby jej mohl odborník uskutečnit, že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu, že majitel patentu na něj nemá právo. Zrušení patentu má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti. § 23 zák. č. 527/1990 Sb.

Zveřejnění vynálezu

Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku. Přihláška může být zveřejněna před touto lhůtou,požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 12 měsíců od vzniku práva přednosti a zaplatí příslušný poplatek. § 31 zák. č. 527/1990 Sb.

Žádost o mezinárodní zápis ochranné známky

Osoby, které mají podnik,místo trvalého pobytu nebo sídlo v České republice,nebo mají českou státní příslušnost,mohou požádat o mezinárodní zápis ochranné známky podle příslušné mezinárodní smlouvy,případně o zápis změn,týkajících se mezinárodního zápisu prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví. § 47 zák. č. 441/2003 Sb.

Žádost o udělení patentu

Žádost o udělení patentu musí obsahovat:příjmení, jméno, bydliště,státní příslušnost přihlašovatele nebo původce vynálezu (není-li přihlašovatelem), příjmení, jméno a bydliště zástupce(je-li přihlašovatel zastoupen právnickou osobou), název vynálezu, prohlášení přihlašovatele,že žádá o udělení patentu, podpis přihlašovatele (zástupce). § 3 vyhlášky č. 550/1990 Sb.